Pokud se totiž nemocnice rozhodne spolupracovat s právníky a exekutory, může se dluh navýšit o téměř 15 tisíc korun. Protože začátkem letošního roku vypršela tříletá promlčecí lhůta prvním nezaplaceným poplatkům, je tento postup stále častější.
Díky soudu na vymáhání deset let
„Obracíme se na soud, aby vydal platební rozkaz. Díky tomu získáme dalších deset let na to, abychom peníze vymohli.
Postupujeme individuálně u každého člověka a v případě potřeby se spojíme i s exekutorem. Dluh pak může být po malých částkách srážen ze mzdy,“ vysvětluje Renata Jenšíková, mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň. Pacienti, kteří jsou ve finanční nouzi a zaplacení dluhu je pro ně problém, by se měli domluvit s nemocnicí na splátkovém kalendáři. Pokud dodají potvrzení o hmotné nouzi, poplatek uhradit nemusí.
Většina zařízení zašle dlužníkům dvě upomínky, než případ předá právníkům. Na dopis z nemocnice by však neplatiči spoléhat neměli. Například v Litoměřicích vymáhají poplatky prostřednictvím soudu rovnou.
„Dlužníky neoslovujeme, neboť povinnost zaplatit regulační poplatek je ze zákona do osmi dnů,“ říká Leoš Vysoudil, ředitel litoměřické nemocnice.
„Náklady na obesílání jsou mnohdy srovnatelné s výší dluhu. Děláme to spíš z morálních důvodů. Když se začne šířit, že dluh někomu prošel, přestanou pak platit i ostatní,“ zdůvodňuje spolupráci s právní kanceláří Václav Rasocha z Nemocnice Frýdlant.
Způsob vymáhání poplatků se v jednotlivých nemocnicích liší. Zatímco některé mají vlastní právní oddělení, jiné se obracejí na advokátní či exekutorské firmy. Další zařízení se rozhodla pohledávky odprodat. U nízkých nebo těžce vymahatelných částek je nejschůdnější cestou odpis pohledávky.
Nejvíce pohledávek u zemřelých a cizinců
Právě nejvyšší dluhy v řádech několika tisíc korun často zůstávají po pacientech, kteří po dlouhém pobytu v nemocnici zemřou a jejich dědicové pak odmítnou dluh uhradit.
„Vyřizování pozůstalosti se pak řeší soudní cestou, což trvá často velmi dlouho,“ vysvětluje Petra Černo z havlíčkobrodské nemocnice.
Několikanásobně vyšší dluhy než na regulačních poplatcích evidují nemocnice za ošetření nepojištěných cizinců.
„Nejčastěji jde o v Česku nelegálně pracující Rumuny či Ukrajince. Je to problém většiny nemocnic,“ dodává Václav Rasocha.