Centra budou placená první rok a půl z evropských fondů. Do tří let by jich mohlo být 30, do budoucna až sto v celém Česku. Pokračování reformy psychiatrické péče na tiskové konferenci představili ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO). Žádosti mohou centra podávat do konce dubna, získat může každé až 14,9 milionu korun.
„Nejde nám o stavění nových budov, ale chceme péči 'vysunout' do komunity. Vytvoříme týmy, které budou o pacienty pečovat v jejich prostředí,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Kromě lékařů psychiatrů a zdravotníků budou jejich součástí sociální pracovníci, kteří budou pacientům pomáhat s návratem do běžného života.
Podle ministryně Němcové půjde zejména o následnou psychiatrickou péči. Prymula ujistil, že nepůjde o propouštění nebezpečných pacientů z psychiatrických nemocnic. „Do komunity budou propuštěni jen tehdy, pokud pro ně budou dostupné další služby. Systém bude i preventivní, odborné týmy by měly rozpoznat hrozící zhoršení stavu pacienta,“ dodal.
Hlavním cílem reformy je podle ministra Vojtěcha dostat péči o psychicky nemocné z velkých ústavů blíž k jejich bydlištím. Kvůli nadbytečným a dlouhým hospitalizacím a nedostatku dalších služeb jsou pacienti často obtížně začlenitelní do společnosti. Klíčovou roli v reformě tak budou hrát i kraje a obce. Vzniknout mají kromě terénních týmů nové psychiatrické ambulance i akutní lůžka.
Počítá se s tím, že až polovinu času budou týmy jezdit v terénu, mohou proto žádat o další dotace z ministerstva pro místní rozvoj například na auta. Roční náklady se odhadují asi na 450 milionů korun.
Podle Martina Anderse, předsedy České psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, nehrozí, že by současní zaměstnanci psychiatrických nemocnic, kde je asi 8000 lůžek, přišli o práci. Jejich stavy naopak bude třeba posílit. Budou se ale muset přizpůsobit novému systému péče.
S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo odborné péče. Na ni jde podle Prymuly asi 4,7 procenta z veřejného zdravotního pojištění. Průměr v EU je asi šest procent. Ministerstva očekávají, že náklady budou růst, z evropských fondů počítají až s miliardou korun. Svaz zdravotních pojišťoven v době zahájení vyjednávání o úhradách zdravotní péče pro rok 2019 uvedl, že počítá růstem nákladů asi o 300 milionů korun.
Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu. Náklady tak nemocní představují i pro sociální systém, financování ale není propojené, což je podle odborníků problém.