Vyplývá to z nejnovějších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Celkové výdaje zahrnují veškeré peníze zdravotnictví - tedy jak veřejné, což jsou platby zdravotních pojišťoven, rezortů a krajů, tak i soukromé, což jsou platby pacientů a připojištění. Nejvyšší veřejné výdaje podle parity kupní síly jdou do zdravotnictví v Lucembursku a Norsku, jsou třikrát vyšší než v ČR. Zhruba dvakrát vyšší výdaje než Česko má Francie, Rakousko a Island.
Soukromých výdajů dávají Češi téměř nejméně ze všech obyvatel zemí OECD. V roce 2006, z něhož má ÚZIS nejnovější srovnatelné údaje za všech 30 členských zemí, tvořily soukromé výdaje, tedy spoluúčast, v ČR 12,1 procenta. Podobně na tom byla Velká Británie s 12,7 procenta. Slováci platili 25,6 procenta všech peněz zdravotnictví, nejvíce, 54,2 procenta, platili lidé v USA, 39,7 procenta ve Švýcarsku a 38,4 procenta v Řecku.
Také podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém HDP je v Česku nižší než ve většině z 30 členských zemí OECD. V roce 2006 dávalo Česko 6,9 procenta HDP, loni 6,5 procenta. Méně dávaly předloni jen Polsko (6,2 procenta) a Korea (6,4 procenta). Srovnatelný podíl HDP kolem sedmi procent měly Irsko, Lucembursko a Slovensko. Největší podíl na HDP mělo americké zdravotnictví (15,3 procenta), z evropských zemí pak švýcarské zdravotnictví (11,3 procenta).
Odborníci ale varují před zjednodušeným chápáním těchto dat. Ekonomicky vyspělejší země dávají na zdravotnictví vyšší podíl svého hrubého domácího produktu i proto, že tam jsou vyšší ceny zdravotní péče, využití moderních technologií, postupů a léků a lepší platy zdravotníků.
Podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém HDP nevypovídá o efektivitě vynaložených peněz. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je české zdravotnictví zázrakem efektivity - za méně peněz dosahuje srovnatelné úrovně. To vše podle Kubka na úkor platů zdravotníků.
ČTK