Před dvěma roky mě po cvičení v posilovně začalo píchat na prsou. V nemocnici mi lékaři oznámili, že mám před sebou jen několik měsíců života, pokud se nepodrobím operaci srdce,“ říká šedesátiletý George Walton z Texasu.
„Nejsem pojištěn a operace by-passu srdce v Texasu vyjde na 115 tisíc dolarů. Tolik peněz jsem neměl.“ Georgeovu synovi se ale prostřednictvím webových stránek globalmednetwork.com podařilo najít několik indických nemocnic, které nabízely operaci za podstatně menší finanční obnos.
Georg patří k narůstajícímu zástupu cizinců, kteří se za lékařským ošetřením vypravili do Indie.
Největší demokracie světa dávno není jen centrem počítačového průmyslu nebo call center. Globalizace, zmenšování světa, se teď projevuje i v dalším sektoru, a to ve zdravotnictví. Několik posledních let totiž Indie žije novým outsourcingovým boomem - soukromé zdravotní péče. Nabízí vše, na co si vzpomenete - alternativní ájurvédu, homeopatii, kosmetické zákroky i náročné kardiochirurgické operace či transplantace orgánů.
Podle marketingové analýzy společnosti provádějící průzkum trhu RNCOS navštívilo v roce 2007 Indii 272 tisíc „zdravotních“ turistů a jejich počet každým rokem narůstá o 30 procent. Podle statistik je Indie v současné době druhou nejnavštěvovanější medicínskou destinací na světě hned po Thajsku.
Výše citovanému Georgeovi nakonec by-pass srdce provedli lékaři v jedné z poboček největšího indického řetězce nemocnic Apollo v jihoindickém Bengalúru. „Operace dopadla výborně a za všechno včetně cesty a ubytování jsem dal jen 13 tisíc dolarů. Jsem nadšen,“ dodává George.
Levné operace s výletem
Důvodů, proč globalizovaní pacienti míří právě do Indie, je několik. Kvalita servisu a vybavení indických soukromých klinik je na vysoké úrovni a desítky z nich již získaly mezinárodně uznávané akreditace. Místní lékaři patří ke špičkovým odborníkům a mluví perfektně anglicky. Jak navíc ukazuje příklad George z Texasu, pacienti zaplatí za léčení jen zlomek toho, co by dali doma. Cizinci v Indii vyhledávají nejčastěji kardiochirurgické operace, náhrady kloubů, zubní ošetření, asistovanou reprodukci či plastickou chirurgii.
Motivace platit za ošetření v zahraničí jsou různé. Pacienti z Británie či Kanady nechtějí na ošetření doma čekat dlouhé měsíce. Z USA přijíždí ti, kteří mají problémy s úhradou extrémně drahé zdravotní péče. Majetní pacienti z Afriky či Asie zase letí do Indie kvůli lepší kvalitě péče.
Tři největší indické korporátní řetězce privátních klinik - Apollo Hospitals, Fortis Healthcare a Wockhardt provozují po Indii celkem 82 nemocnic a jejich počet nadále roste. Kliniky mají uzavřené smlouvy s mezinárodními pojišťovnami a turistickými kancelářemi. Komu to zdravotní stav dovolí, může si vybrat „cestovní balíček“ a spojit ošetření s exotickou dovolenou. Klienti mají v jeho rámci kromě lékařského zákroku zajištěny i letenky, stravu, ubytování a turistické radovánky.
„Zahraniční pacienti bývají z pobytu v Indii nadšeni.
Nechají si udělat nové zuby, odpočinou si při masážích v ájurvédickém centru a ještě vyrazí na výlety po památkách,“ říká doktor Ánand Kumár, lékařský poradce Městského úřadu v Dillí a bývalý zaměstnanec nemocnice Apollo v Dillí.
Chudé státní nemocnice
Ve zdravotnictví, ostatně jako v řadě jiných svých rozměrech, však globalizace také zviditelňuje sociální nerovnost ve světě. Zatímco privátní zdravotní sektor v Indii vzkvétá, stav bezplatné zdravotní péče poskytované státem zůstává katastrofální.
Státní výdaje na zdravotnictví se v Indii pohybují těsně pod hranicí jednoho procenta HDP. Například Čína investuje do veřejného zdravotnictví dvě procenta a Česko asi sedm procent HDP. Špatná situace je především na indickém venkově, kde žijí tři čtvrtiny obyvatel. Většina nemocnic přitom stojí ve městech, a tak mají chudí vesničané velmi omezený přístup k základní zdravotní péči.
Jak tvrdí studie lékařské péče v Dillí, pacienti v hlavním městě Indie mají padesátiprocentní šanci, že je státní doktor špatně ošetří. Není proto divu, že se Indové státním nemocnicím obloukem vyhýbají. I ti chudí se často zadluží, jen aby získali peníze na ošetření u privátního lékaře. „Ve státních nemocnicích chybí základní léky i lékařské přístroje. Platy jsou směšně nízké a jeden doktor vyšetří denně i 150 pacientů. Mnoho lékařů mívá velké odhodlání pracovat pro chudé ve státních zařízeních, ale nakonec stejně utečou do soukromého sektoru. Ten jim nabízí nesrovnatelně lepší pracovní podmínky,“ vysvětluje Ánand Kumár.
Indická vláda se k reformě veřejného zdravotnictví příliš nemá. Místo toho chce chudým rodinám hradit zdravotní pojištění k ošetření v soukromých nemocnicích a jednoznačně podporuje lékařský turismus.
Ministerstvo turismu propaguje cesty za lékařskými službami i ve své kampani na podporu turismu „Incredible India“ („Neuvěřitelná Indie“).
A nejen to. Privátním klinikám s mezinárodní licencí vláda přispívá na propagaci služeb v zahraničí a cesty na zahraniční konference. Nemocnice léčící zahraniční pacienty se navíc těší různým výhodám - mají například slevy při koupi pozemků pro stavbu či platí nižší dovozní daně.
Vláda v podpoře soukromého zdravotního sektoru vidí příležitost zvýšit v Indii zaměstnanost i zlepšit péči o chudé pacienty - větší privátní kliniky se zavázaly poskytovat zdarma několik desítek lůžek pro chudé. Přístup vlády má přesto mnoho kritiků. „V Indii umírají ročně statisíce lidí na tuberkulózu a střevní onemocnění. Vláda by se konečně měla zaměřit na zlepšování zdraví obyčejných Indů, a ne lákat cizince z bohatých zemí na levné operace a ozdravné výlety k Tádž Mahalu,“ píše ve svém článku o zdravotní péči v Indii doktor Samiran Nundy ze Sir Ganga Ram Hospital v Dillí.
MICHAELA KREUTEROVÁ (autorka žije v Dillí)
Respekt