Ministerstvo uvádí, že do limitu se počítají „doplatky za léky, ale pouze ve výši doplatku za nejlevnější na trhu dostupný lék s obsahem stejné léčivé látky a se stejnou cestou podání“. To potvrdil Právu i mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Ale co to v praxi vlastně bude znamenat a proč vydáme za léky zřejmě víc než dosud?
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY Vláda projedná návrh ČSSD na zrušení poplatků ve zdravotnictví Účtenka od lékaře bude jen na vyžádání |
Dejme tomu, že máme tři léky, které mají stejnou účinnou látku a podávají se stejným způsobem, tedy například ústy.
Na první bude doplatek deset korun, na druhý padesát a na třetí sto korun. Do limitu 5000 Kč ročně se ale pacientovi započítává doplatek za nejlevnější lék, tedy deset korun. Pokud mu lékař předepíše lék dražší, kde doplatek bude padesát nebo sto korun, jako v našem případě, pak pacient tento doplatek zaplatí, ale do limitu se mu nezapočte 50 nebo 100 Kč, ale částka jen 10 Kč (doplatek za nejlevnější lék).
To v konečném výsledku může vést k tomu, že lidé mohou vydávat tisíce korun za léky, a přitom stále nepřekročí daný limit 5000 Kč za rok.
Poznámka lékaře: hradí pacient
Aby ministerstvo zamotalo pacientům hlavu ještě víc, to vše, co jsme uvedli, neplatí, pokud lékař na recept vyznačí, že lék nelze nahradit. Pak, i když předepíše lék s doplatkem pacienta třeba sto korun, tak celý tento doplatek se pacientovi do limitu započítává.
Lékaři přiznávají, že pacienti na ně budou tlačit, aby právě takovéto léky předepisovali.
Cikrt ale tvrdí, že lékař by měl s tímto označením šetřit: „Pokud by lékař jako na běžícím pásu psal léky s vyšším doplatkem a přidal, že nesmějí být nahrazeny jinými, levnějšími s menším doplatkem, pak by se mohl vystavit i postihu ze strany zdravotních pojišťoven.“
Takový lékař by prý mohl očekávat revizi od zdravotních pojišťoven a následně možná trest, který by spočíval v tom, že by přišel o část peněz od zdravotních pojišťoven.
Co se ještě nepočítá
To ale stále není všechno. Do limitu 5000 Kč se nepočítají ani doplatky na částečně hrazené léky, jejichž úhrada je nižší než 30 % maximální ceny anebo obsahují léčivé látky určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě.
Ministerstvo tvrdí, že jde o medikamenty, které nemají zásadní léčebný význam, a proto mají tak malou úhradu od pojišťoven. Seznam léčivých látek určených k podpůrné nebo doplňkové léčbě má být stanoven vyhláškou.
Sečteno a podtrženo: ochranný limit 5000 Kč zdaleka nebude zahrnovat doplatky na všechny léky. Když k tomu připočteme, že se do něho nezahrnuje ani pobyt v nemocnici (60 Kč za den) a návštěva pohotovosti (90 Kč), pak podle některých odborníků mnoho lidí reálně vysoce tento limit překročí, i když fakticky na něj nedosáhne.
Prostě vydají víc peněz, než je 5000 Kč za rok ze své kapsy, ale přitom limitu 5000 oficiálně nedosáhnou. A tvrzení ministerstva zdravotnictví, že jde o vstřícný krok šetřící peněženky lidí, tak zůstane jen těšínským jablíčkem.
Václav Pergl, Právo