"Rezervy, které se rozpouští, jsou hlavně pro nemocnice, které poskytují péči nad předpokládaný rozsah úhradové vyhlášky," uvedl Babiš. Už letos podle něj pojišťovny nad rámec nasmlouvaných výkonů v úhradové vyhlášce dají další více než tři miliardy korun. "Pokud nemocnice nefunguje, tak je to problém managementu," dodal Babiš. S předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou se Babiš podle svých slov dohodl, že společně s ministrem navštíví ty nemocnice, kde jsou podle odborů problémy.
Odbory nesouhlasí s tím, že by peníze měly dostat jen některé nemocnice. "Za naprosto nesystémové považujeme, že se finance mají rozdělit výběrově, obáváme se, ze pan ministr ze zvýšených úhrad zaplatí dluhy svých přímo řízených nemocnic," sdělila ČTK Žitníková. Štáb podle ní čeká na další jednání s premiérem.
V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, které z vybraného zdravotního pojištění hradí péči o své klienty, největší VZP má asi 5,9 milionu klientů. "Zdravotní pojišťovny jasně deklarovaly, že jsou připraveny investovat do péče," řekl Vojtěch. Podle ministra se peníze dostanou cíleně k nemocnicím formou úhradových dodatků od pojišťoven. Místo dříve navrhovaných 334 miliard půjde na zdravotní péči 340 miliard. Krizový štáb ve středu po jednání s ministrem a premiérem deklaroval, že podle něj chybí ale 19 miliard korun. O šesti miliardách navíc mluvil po středečním jednání i premiér.
Rozdělení peněz do jednotlivých segmentů zdravotní péče se určuje v dohodovacím řízení, kde jednají pojišťovny se zástupci jednotlivých oblastí péče. Pro příští rok se nepodařilo dohody uzavřít s domácí péčí a s nemocnicemi. Ministerstvo tak úhrady stanovilo podle nabídky pojišťoven vyhláškou, kterou ještě projedná legislativní rada vlády. Ve sbírce zákonů by pak měla vyjít v říjnu. Peníze do veřejného zdravotního pojištění jdou z vybraného zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavateli za zaměstnance a podnikateli a za děti, seniory a nezaměstnané je pojistné hrazeno z rozpočtu. Příští rok to bude celkem 354 miliard.
Krizový štáb českého zdravotnictví tvoří Česká konfederace odborových svazů, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Asociace českých a moravských nemocnic a další organizace sdružující pacienty, lékaře, seniory, zdravotně postižené a poskytovatele domácí zdravotní péče.
Zatímco na stranu odborů se postavila druhá vládní strana ČSSD, podporu dohodám s pojišťovnami stvrzenými ministerstvem vedeným ANO vyjádřila Koalice soukromých lékařů, Sdružení soukromých gynekologů, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a zástupci zaměstnavatelů včetně Hospodářské komory.