Hlavní terapeutické a diagnostické nástroje, které v naší ordinaci léčby bolesti používáme, jsou akupunktura, homeopatie, elektroakupunktura podle dr. Volla (EAV), psychoterapie, thajské masáže a kineziologie.
Celý tým se tvořil léta, terapeuti přicházeli a odcházeli a nyní se dá již mluvit o pevné partě, která toho sice společně mnoho nenamluví, ale spolupracuje velice intuitivně a domnívám se, že i ke spokojenosti našich pacientů.
Jsou to léta, co se známe
Prvním telefonickým kontaktem pro pacienty je naše sestra Jindřiška. Všem objednává a ve složitém kalendáři hledá termíny prvních nebo opakovaných setkání s některým z lékařů a terapeutů.
Volající tak ze s luchátka uslyší: „Tady ordinace léčby bolesti, sestra“. Jsou to opravdu dlouhá léta, co se známe a jdeme spolu v dobrém i ve zlém. Začínaly jsme spolu již v Ústavu lékařské kosmtiky, a to se psal tak rok 1994. Do té doby se u mne sestry měnily podle toho, která byla volná a kterou mi hlavní sestra přidělila.
Byly to roky stálého vžívání se do jiných povah a zapracovávání se do mých potřeb. Ale pak ve mně jednoho dne uzrála jasná myšlenka „musím si sehnat sestru“. Po dovolené v roce 1994 jsem se vrátila do práce a na dveře zaťukala Jindřiška. V té době jsem ji znala jako maminku mého pacienta. Vstoupila s otázkou: „Nepotřebujete sestru?“
Pozná a ví
A tak jsme spolu začaly pracovat. Vše se děje na nějaké úrovni, která se nedá naplánovat, ani uspěchat. Vedle mne začala p racovat nenápadná žena s intuicí a zájmem o práci. Rychle pochopila moji povahu a potřeby pro klidnou práci.
Naše postupná harmonická spolupráce není ve slovech, ale pohybech. Jindřiška pozná z pouhých jemných informací, pohledů a gest, kdy můžu vzít telefon, podá mi jasnou zprávu, že pacient na akupunkturu je připraven, ví, kam může připsat akutního pacienta a také jak jej objednat, aby byl dostatek času na konzultaci i léčbu akupunkturou.
Nic není náhoda
Vedle vší této práce ještě absolvovala kurz laseroterapie, umí používat analgetický přístroj Rebox, biorezonanční BICOM, tens a také pracovat s baňkami. Stále se vzdělává v nekonvenčních metodách. Když teď popisuji výčet prací, které moje sestřička dělá, vzpomněla jsem si na hrozné období, kdy byla nemocná.
Nic není náhoda, a přestože jsme byly domluveny na tom, že bude-li práce příliš, řekne mi to, onemocněla. Potřebovala si odpočinout? Měla starosti? Nic jsem nevěděla, jen jsem tušila, že v tom má „prsty“ i naše předimenzovaná práce.
Byla jsem nucena hledat náhradu. Teď to začalo. Jak uchránit pacienty před „vykecávající“ se osobou, která „nezná míru“ a podrobuje je necitlivému křížovému výslechu, přináší telefony s vysvětlujícím komentářem doprostřed mé konzultace ve chvíli, kdy pacient pláče. Vysvětluje mi, jaké báječné změny udělala v systému naší zaběhané dokumentace v momentě, kdy se soustředím na něco jiného.
Nepozná, že jsem unavená. Začala jsem být nervózní, cítila jsem neklid při každém zazvonění telefonu. Tu úlevu, když se Jindřiška vrátila, neumím dost dobře popsat.
Změna! Ale jak?
Situace si však žádala změnu, a tak jsem přibrala další sestru, která by jí pomohla. Mladou, hbitou, zvyklou na provoz klinického pracoviště se zájmem o nekonvenční medicínu. Mám pravzpomínku ze své práce na klinice a přechodu do ambulance. Své pocity o nevytíženosti, nepotřebnosti, které se pomalu za léta měnily.
V práci s chronickými pacienty jsem nalezla uspokojení, změnila tempo a naučila se i čekat. U nové síly jsem proto chápala její aktivitu, touhu být velkou léčitelkou, větší potřebu financí - ale konfl ikt byl na obzoru. Jindřiška však konečně přišla a zaprotestovala. Její slovo bylo pro mne rozhodující. Ona byla tou mojí dlouholetou oporou, na její klidnou a slušně placenou práci jsem musela brát zřetel. Výsledkem bylo jasné rozhodnutí.
Prubířský kámen vztahu
Budeme zase samy, zkrátíme pracovní dobu a změníme finanční vztahy. Ještě jsem ušetřila a sama pochopila, že nemůžeme pracovat 10 hodin denně, že už jsme obě starší dámy a musíme se šetřit. Prožily jsme spolu těžké období „buzerace“ v soukromém pracovišti závislém na majitelce domu.
To byl ten pravý prubířský kámen vztahu sestry a lékaře. Trpěly jsme obě tlakem hraničně patologické osoby, která si hrála na majitelku zdravotnického zařízení. Byla to dobrá zkušenost, která mne nakonec donutila odejít a postavit se na vlastní nohy. Jindřiška odešla se mnou. Založila jsem si svoji ordinaci, spojila se s několika spolehlivými terapeuty, kteří přicházeli pomalu, ale podobně intuitivně jako Jindřiška před lety.
Věrnost a spojenectví
Ulevilo se nám oběma. Věrnost a s pojenectví s Jindřiškou jsem rozpoznala snadno. „Kdybyste tam nebyla vy, dávno jsem odešla,“ shrnula jednou jedinou větou náš vzájhemný vztah. Byla to věta zavazující, která mne stále provází a jsem za ni vděčná. Důležitost její práce a potřeba dobré sestry se nejvíce ukáže ve dnech, kdy není přítomna. Dříve jsme nechávaly stejný program a já jsem si užila. Telefony, objednávky ke konzultacím byly k nepřežití.
Klid na práci
Opravdu už nejsem schopna pracovat jako „Korabelniková na několika stavech,“ musím mít na práci klid. Bez sestry jsem například zapomněla sundat pacientovi baňky, a byla jsem na hranici stížnosti. Její nepřítomnost řešíme redukcí pacientů a vypínáním telefonu.
Dnes už vnímám, že pro dobrý pocit pacienta v naší ordinaci je důležitý klid a souhra mezi členy týmu. Je sice nepříjemné, že se prodlužuje objednací doba, ale na druhé straně vím, že pak budu mít na pacienta dostatek času. Unavený a nervózní doktor i sestra jsou pacientovi k ničemu. Snad za ta léta jsme nyní ve fázi, kdy si umíme jasně říct „je třeba i odpočívat“, to je jedna z možností, jak být ještě nějaký čas užiteční našim nemocným.
Je oporou i obranným valem…
Snad jsem zřetelně popsala, jak důležitá je dobrá sestra pro naši, ale v podstatě každou, práci. Je nám lékařům oporou, musí nás znát, být obranným valem před nátlakem těch, kteří nemohou ani vteřinu počkat. Chrání jak doktora, tak objednané pacienty, nekrátí jim čas tím, že vedle nich „nacpe“ ještě další a další, co nemohou čekat. Sestra je pro mne neodmyslitelnou součástí klidné práce. Snad by se vše dalo shrnout pod hold
„DOBRÁ SESTRA NAD ZLATO“.
O autorovi: MUDr. Galina Krejčová, Ambulance léčby bolesti ÚVN Praha (galina.krejcova@seznam.cz)