„Mnoho oblastí, ve kterých působíme, nejsou na komerčních mapách zmapované. Pokud nevíme, kde v oblasti žijí lidé, může se stát, že na ně zapomeneme,“ uvedl koordinátor projektu Missing Maps v ČR Jan Böhm.
Zaznamenávat podle satelitních snímků cesty a budovy může kdokoliv. Na stránkách projektu zájemci naleznou instrukce, výuková videa i termíny mapathonů - akcí, na kterých se lidé scházejí a učí se mapovat, případně se v tom pod vedením instruktorů zdokonalují. Mapovat můžou dobrovolníci i z domova, kdo se ale víckrát zúčastní mapathonů, může postoupit do vyšších pozic.
„Existuje skupina kontrolorů - správně se jim říká validátoři. Ti procházejí všechny zmapované oblasti a buď danou kresbu schválí, sami opraví nebo vrátí mapérovi k opravě s poznámkami,“ uvedl Radim Štampach z Masarykovy univerzity, který je jedním z organizátorů brněnských mapathonů.
V Brně se pořádají mapathony většinou jednou za dva měsíce v době vysokoškolské výuky. „Zúčastňují se totiž hodně i studenti našeho geografického ústavu. O prázdninách by byl zájem nižší a i organizační tým by se dával hůře dohromady,“ dodal Štampach.
Data získaná z projektu už lékaři využili například při průzkumu zdravotních potřeb 10 000 dětí v Jižním Súdánu, když potřebovali koordinovat pohyb vozidel tak, aby se na noc stihla vrátit na základnu. „Poslední sčítání lidu, které se v oblasti dělalo, bylo z roku 2008. Mít taková data znamená nemít nic,“ dodal Böhm.
