Praktický lékař z Chorvatska Josip Slipac chce vlastně jen jedno - léčit české pacienty. Se svou českou ženou se do Brna přistěhoval už před rokem. Jenže vytoužená praxe je pořád v nedohlednu. A jen pokud všechno půjde dobře, bude u nás moct tento třiačtyřicetiletý doktor pracovat nejdřív od příštího dubna.
Získat licenci od ministerstva zdravotnictví, bez níž jako lékař nemůže pracovat, je totiž pro doktora ze zemí mimo Evropskou unii byrokratická procedura, za niž by se nemusel stydět ani Franz Kafka.
Ta paní byla nemocná
Slipac je přitom zkušený praktický lékař, o něž je nyní v Česku velká nouze. Česky umí, v Chorvatsku má za sebou 18 let praxe. V Česku, je mu to ale k ničemu.
Jeho problémy, na něž už dříve upozorňovaly Zdravotnictví a medicína, začaly loni v srpnu.
Hned po příjezdu do Česka poslal na ministerstvo školství svůj lékařský diplom a čekal. „Uznávání diplomu trvalo víc než čtyři měsíce,“ stěžuje si Josip Slipac. Když mu pak v prosinci ministerstvo školství diplom schválilo, zašel se přihlásit do okresního sdružení lékařské komory v Brně.
Komora ho přijala na konci února. Místní lékaři ho ovšem upozornili na povinnost zažádat si i o licenci na ministerstvu zdravotnictví. Hned 1. března tam proto opět psal - poslal doklady včetně diplomu a znovu čekal. Odpověď z Oddělení uznávání kvalifikací ale dostal až za další tři měsíce.
„Uznávání kvalifikací lékařů ze zemí mimo Evropskou unii má na starosti paní, která byla dlouho nemocná. Snažili jsme se ji zastoupit, ale zdržením ve vyřizování žádostí jsme nezabránili,“ vysvětluje prodlevy úřednice z Oddělení uznávání kvalifikací, která ale s ohledem na pracovní vztahy chtěla zůstat v anonymitě.
Kromě dlouhého čekání přišla pro Slipace i další studená sprcha: „Na konci května mi z ministerstva sdělili, že licenci nedostanu, dokud nesložím aprobační zkoušku,“ popisuje své trampoty Slipac - přední chorvatský odborník na takzvanou bezkrevní medicínu (ta zkoumá, jak bez ztráty krve dělat složité lékařské zákroky).
Doktore, nejdřív v dubnu
Jenže - na vyžadovanou aprobační zkoušku, která má prověřit Slipacovo vzdělání, je možné se přihlásit jen dvakrát ročně, 15. března a 15. září. Slipac proto může své schopnosti předvést nejdřív letos v říjnu. „Zkouška se skládá z písemného testu, ústní zkoušky, pětiměsíční praxe a přezkoušení ze znalostí českých zákonů. Dohromady to trvá šest měsíců,“ dodává citovaná ministerská úřednice.
Pohled na kalendář mluví jasně. Chorvatský lékař se vlastní praxe dočká nejdřív za rok v dubnu. „To přece není možné. Už jsem musel odmítnout několik pracovních nabídek na praktického lékaře a teď mám tak dlouho čekat?“ reagoval Slipac zoufale poté, co se informaci od HN dozvěděl.
Změny se nechystají
Obstrukce nabývají na absurditě i ve světle statistik. Loni získali oprávnění k práci praktika jen tři doktoři. Praktiků hromadně ubývá. Natolik, že do pěti let hrozí rozpad jejich sítě. Z pěti tisíc jich je víc než polovina starší 50 let. Pětině z nich je dokonce víc než 60 a pomalu se chystají do důchodu.
Přijímat praktické lékaře ze zemí mimo EU, jako je Slipac, je proto způsob, jak krizi praktiků pomoct řešit. Zmírnění podmínek pro lékaře mimo EU se ale zatím nechystá. „U každého lékaře ze země mimo EU je potřeba jeho kvalifikaci řádně prověřit,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Podle něj problém s chybějícími praktiky vyřeší mimo jiné zkrácení doby jejich zkoušek.
Tříměsíční čekání Slipace na odpověď z ministerstva ale i on považuje za neomluvitelné. „Velmi mě to mrzí, to je nepřípustné. To, že je někdo nemocný, není žádná omluva. Prošetříme to,“ slibuje Cikrt.
Petr Vašek, Hospodářské noviny
