V období od ledna do června 2009 bylo z EKG kartičky a epizodního záznamníku s manuální detekcí odesláno necelých 33 tisíc záznamů, zatímco ve stejném období letošního roku již bylo těchto záznamů odesláno více než milion a půl. „Nejnovější statistiky ohledně množství pořízených EKG záznamů prostřednictvím domácího monitoringu jednoznačně dokazují zvýšený zájem lékařů o toto řešení, a to i přesto, že stát ani pojišťovny zatím domácí monitoring výrazně nepodporují,“ sdělila naší redakci jednatelka společnosti Medical Data Transfer Veronika Bulková.
Pilotním programem firmy je holterovské monitorování EKG s on-line přenosem a kompletním vyhodnocením získaných dat. Pacientům však MDT poskytuje také transtelefonní monitoraci pomocí epizodních záznamníků pro záznam symptomatických a asymptomatických epizod arytmií, dlouhodobé monitorování tlaku s transtelefonním přenosem, on-line monitorování protrombinového času (INR) či on-line monitorování hodnot glykemie.
Šetří čas i peníze
Systém, jejž dnes využívají veškerá kardiocentra na území České i Slovenské republiky, je výhodný pro pacienty, kteří nemusejí pro přístroje k monitorování přijíždět do kardiocentra. „Je vhodný především pro pacienty, u nichž se v případě obtíží nedaří zachytit EKG standardními metodami – 12svodovým EKG nebo 24hodinovým EKG holterem. Mezi takové zdravotní komplikace spadá například bušení srdce, prekolapsové stavy, kolísavý krevní tlak či kolísavé hodnoty glykemie,“ vysvětluje Veronika Bulková.
Lékařům v těchto případech systém pomáhá stanovit diagnózu, pochvalují si také administrativní úlevu. Zásadní nárůst počtu odeslaných EKG záznamů, a tedy i zájmu o domácí monitorování je podle aktuálních dat evidován na přelomu let 2009 a 2010. Nárůst činí 162 %. Vysvětlením je podle Veroniky Bulkové zavedení nové technologie a vytvoření unikátní on-line databáze EKG. Díky ní nyní lékaři mají nepřetržitý přístup k aktuálním a podrobným výstupům z diagnostického přístroje pacienta. Nejsou tak vázáni časem ani místem pouze k počítači a databázi ve své ordinaci, kontrolu mohou provádět například cestou ve vlaku na osobním laptopu či v mobilním telefonu. Toto usnadnění oceňují jak lékaři, tak pacienti, kterým monitoring v této podobě zaručuje nesrovnatelně vyšší kvalitu života.
„Lékař může objednat pacienta k monitorování on-line. Ten již tedy nemusí znovu navštívit ambulanci, aby si vyzvedl EKG přístroj. My mu jej zašleme poštou a on nám jej stejným způsobem vrátí. Zároveň pacient v zaslaném balíčku nalezne mobilní telefon, návod k použití a odpovědní obálku. Lékař nemusí instalovat žádný software, data jsou pro něj přístupná přes zabezpečené webové rozhraní z jakéhokoli počítače či tabletu.
Jakmile tedy z přístroje začnou odcházet data, má do 20 sekund možnost zhlédnout je díky unikátní databázi odkudkoli. Data jsou zároveň evidována v našem telemedicínském centru,“ popisuje zavedení domácího monitorování u pacienta jednatelka MDT. Pacient v balíčku obdrží obrázkový návod, ve kterém je vše vysvětleno. Pokud si neví rady, může 24 hodin denně kontaktovat telemedicínské centrum společnosti. V případě, že z přístroje neodcházejí data, kontaktuje zase centrum pacienta a ověřuje, zda je vše v pořádku.
Snaha o nový kód, zatím bez výsledku
Přibližně 60 % služeb pro vysoce ohrožené pacienty hradí společnost MDT z grantových prostředků. Ostatní si musejí monitorování hradit sami, částka se pohybuje v rozmezí od 500 do 1000 korun. Tento vklad kryje náklady na provoz, 280 Kč činí poštovné a 400 Kč poplatek za telefonní paušál.
„Snažíme se vyjednat s pojišťovnami spolupráci, zatím se nám to však nepodařilo. Jen náklady ušetřené na vyzvednutí a odevzdání přístroje se však pohybuji v rozmezí do 100 až 1500 korun. Na toto téma jsme zpracovali HTA studii, které se účastnilo na 550 pacientů. Ze studie vyplynulo, že by ušetřené výdaje pojišťoven činily až 700 korun na každého pacienta. Nebylo by totiž zapotřebí podstupovat tak často zbytečná neinvazivní či invazivní vyšetření, jež v současnosti pojišťovny hradí,“ argumentuje Veronika Bulková, která už několik let jedná s ministerstvem, aby výkonu přiřadilo nový kód, zatím ovšem bez výsledku. MZ však prý chce zařadit monitorování do nové koncepce elektronického zdravotnictví a zdravotnické e-komunikace.
„Nevýhodou je také, že tato metoda není závislá na velkém investičním majetku – nepotřebujeme 200, ale jen 4 miliony. Zatímco výkon vázaný na drahou přístrojovou techniku, jakou je například rentgen za 40 milionů, je ohodnocen významnou částkou, naše monitorování by při nízkých nákladech vyšlo na 200 korun za bod, což ani zdaleka nepokryje náklady, které jen za telefon vyjdou týdně na 350 korun. Český systém stanovení hodnoty bodu neumí kalkulovat nestandardně ani s tím, že za 4 miliony korun dokážeme vyšetřit 5 až 6 tisíc pacientů,“ počítá Veronika Bulková.
MZ: Na tahu jsou odborné společnosti
Prozatímní nedohodu potvrdila naší redakci také mluvčí MZ Viktorie Plívová. „V souladu s dikcí zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, nejsou v současné době pro monitorování EKG prostřednictvím epizodního záznamníku s manuální detekcí a EKG kartičky stanoveny podmínky úhrady z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Zároveň ve vyhlášce č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, nejsou definovány zdravotní výkony obsahující indikace určené pro výše uvedenou analýzu, dle kterých lze posléze definovat úhradu,“ uvedla mluvčí Plívová.
Připomněla, že stanovení výše úhrad z veřejného zdravotního pojištění představuje proces, kdy příslušná odborná lékařská společnost předloží pracovní skupině MZ k posouzení a rozhodnutí o způsobu a výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění jednotlivé zdravotní výkony spolu s jejich ohodnocením a obsahem. Po jejich schválení jsou vydány v příslušném právním předpisu. „Do této doby tak odborná společnost neučinila, a proto jej zdravotní pojišťovny nehradí a z tohoto důvodu nemají zdravotnická zařízení tuto péči nasmlouvanou ze strany zdravotních pojišťoven,“ uzavřela Viktorie Plívová.
Je třeba medicínského konsenzu
Zatím v ČR s domácím monitorováním pracují především kardiocentra, s touto službou začínají také ambulantní specialisté. „Sám systém nevyužívám, ale někteří mí pacienti jsou jeho prostřednictvím hlídáni právě kardiostimulačním centrem.
I kdyby tuto metodu zdravotní pojišťovny nehradily, nebude -li tento výkon pro pacienty příliš drahý, může hodně pomoci v diagnostice a léčbě srdečních nepravidelností. Existuje však i řada indikací, u nichž je nenahraditelné 12svodové EKG natočené zkušenou sestrou. Klíčová je také kombinace EKG záznamu, anamnézy a fyzikálního vyšetření – tehdy je pro pacienta podstatně komfortnější a bezpečnější být v blízkosti lékaře. A patří sem i situace týkající se kardiostimulovaných nemocných,“ říká kardiolog a předseda Sdružení ambulantních specialistů (SAS) Zorjan Jojko.
Dle svých slov by uvítal, kdyby se jakékoli dálkové metody rozšiřovaly právě na základě medicínského konsenzu jen tam, kde budou opravdu bezpečné. Představa, že by takový přístroj měla a využívala každá kardiologická ambulance, a to za peníze ze zdravotního pojištění, je podle něj v současné době na úrovni utopie.