Situace se zkomplikuje o letních dovolených, někde nebude možné zajistit ani základní péči. Novinářům to řekli prezident APSS Jiří Horecký, šéfka odborů Dagmar Žitníková a ředitelé několika zařízení. Žádají vládu o zvýšení výdělků. Ministerstvo práce chce situaci řešit změnou platových tarifů. Vládě předkládá návrh nařízení, podle něhož by tarifních tabulek mělo být od července místo devíti šest. Lidé z nejnižších stupňů by se posunuli do vyšších a přilepšili si.
„V zařízeních se snižují kapacity. Poptávka se zvyšuje a my budeme uzavírat oddělení a snižovat počet lůžek. Zaměstnanci jsou přetěžováni. Péče se omezuje na to nejnutnější. Od července, kdy začnou dovolené, nejsme schopni zajistit kvalitu služeb,“ uvedl Horecký. Podle něj v zařízeních chybí až 10.000 pracovníků, kteří by se o klienty starali. Navrhované vládní nařízení s posunem pracovníků v sociálních službách do vyšších tarifů označil za „minimální akt“.
O situaci jednali odboráři a asociace s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), zatím bez výsledku. Usilují nyní o jednání s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO).
O snížení kapacity Domova u Biřičky o desetinu požádala Královéhradecký kraj jako zřizovatele šéfka zařízení Daniela Lusková. „Není možné zajistit důstojnou a plnohodnotnou péči o 350 bezmocných seniorů. Nyní chybí 12 procent personálu, tedy pečovatelek, pečovatelů a zdravotních sester. Potřebujeme 40 lůžek nechat neobsazených, abychom zajistili základní péči. Procházku, i když o ni klient žádá, nebo doprovod k lékaři už zajistit nemůžeme,“ uvedla Lusková. Domov má 560 nevyřízených žádostí o umístění.
Podle odborářky Žitníkové se kvůli nedostatku personálu v některých zařízeních musí starat jeden pracovník i o 30 bezmocných klientů. „Lidé, kteří se starají o postižené a seniory, mají opravdu směšnou odměnu za práci. Částka 18.000 hrubého je téměř výsměchem. Nástupní plat v různých průmyslových zónách je 20.000 až 25.000 korun, a to bez stresů a nočních směn,“ uvedla.
Podle návrhu nařízení by se pracovníci z nižších tarifů přesunuli do vyšších. Přilepšit by si tak mohli vedle personálu v sociálních službách i lidé v kulturních zařízeních, umělci či zdravotní sestry. Ministerstvo financí se změnou, která by znamenala zvýšení výdajů z rozpočtu, nesouhlasí. Podle podkladů pro vládu by ve druhém pololetí stát musel navíc vydat 1,08 miliardy korun a kraje a obce 763,9 milionu.
Podle Žitníkové by v sociálních službách přesun do vyšších tabulek stál do konce roku 600 milionů. Odbory požadují, aby se pracovníci nepřeřadili do třetí, ale do šesté tarifní stupnice, kde jsou zdravotníci. To by vyšlo asi na 800 milionů Kč. Podle Horeckého by na stabilizaci sociálních služeb bylo třeba asi 1,2 miliardy korun.