Zkušenosti z kanadské lipidové ambulance a z české kardiologické ambulance ukazují, že navzdory opakovaným návštěvám na specializovaném pracovišti pouze malé procento pacientů dosahuje cílových koncentrací pro LDL-cholesterol. Více agresivní hypolipidemická terapie je nezbytná k dosažení cílových koncentrací lipidů, a tím redukci kardiovaskulárního rizika.
Klíčová slova
lipidy • riziko • hypolipidemika • cílová koncentrace
Studie 4-S byla první rozsáhlou intervenční studií, která prokázala efekt hypolipidemické terapie statiny na snížení rizika úmrtí a kardiovaskulárních příhod u pacientů s ischemickou chorobou srdeční.(1) Na základě výsledků dalších intervenčních a epidemiologických studií navrhly odborné společnosti cílové koncentrace lipidů založené na úrovni predikovaného kardiovaskulárního rizika. Pacienti s klinicky manifestní aterosklerózou jsou v kategorii vysokého rizika a je u nich doporučena hypolipidemická terapie s cílem dosažení co nejnižších koncentrací LDL-cholesterolu, respektive poměru celkového a HDL-cholesterolu.
Například pro kategorii vysokého rizika byly v roce 2003 podle tehdy platných doporučení definovány cíle pro LDL-cholesterol
V roce 2003 byla provedena v Lipid Clinic Healthy Heart nemocnice St. Paul’s ve Vancouveru retrospektivní kohortová studie z databáze téměř 5000 pacientů vyšetřených mezi roky 1982 a polovinou roku 2002 v lipidové ambulanci programu Healthy Heart. Z této databáze mělo 502 pacientů kritéria vysokého kardiovaskulárního rizika a byly u nich provedeny alespoň tři kontroly v lipidové ambulanci. Ze záznamů ve zdravotnické dokumentaci byla získána demografická, klinická a laboratorní data z první, druhé a třetí, respektive poslední návštěvy v lipidové ambulanci. Průměrný věk pacientů byl 56 let a 68 % nemocných tvořili muži. Pacientů s ischemickou chorobou srdeční bylo 63 %, více než 34 % nemocných mělo diabetes mellitus, 19 % pacientů onemocnění periferních tepen a 10 % nemocných cerebrovaskulární onemocnění.
Pouze jedna třetina pacientů při první návštěvě užívala jako hypolipidemickou terapii statin, z toho více než 50 % atorvastatin, který je nejčastěji používaným statinem v Kanadě. Více než jedna čtvrtina nemocných užívala při první kontrole v lipidové ambulanci jiné hypolipidemikum buď samostatně, nebo v kombinaci se statinem. Mezi jinými hypolipidemiky byly používány: fibráty, pryskyřice, niacin a rybí tuk (salmoin oil). Při třetí, resp. poslední návštěvě užívalo statin 90 % nemocných a téměř 40 % pacientů užívalo jiné hypolipidemikum samostatně nebo v kombinaci.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o soubor nemocných s vysokým kardiovaskulárním rizikem, bylo hodnoceno i použití dalších léků s prokázaným účinkem na snížení rizika: užití protidestičkové terapie se zvýšilo mezi první a poslední kontrolou z 52 % na 73 %, použití inhibitorů angiotenzin-konvertujícího enzymu z 21 % na 47 % a léčba betablokátory z 24 % na 33 % při poslední návštěvě v lipidové ambulanci. Při první návštěvě dosahovalo cíle pro LDL-cholesterol (
Z databáze více než 1000 pacientů ze specializované kardiologické ambulance I. interní kliniky FNKV a 3. LF UK v Praze byly hodnoceny klinické a laboratorní údaje od 101 pacientů, kteří prodělali infarkt myokardu a u nichž byly provedeny alespoň 3 kontroly v rozmezí následujících pěti let. Průměrný věk pacientů byl 63 let a 81 % nemocných tvořili muži. Průměrná koncentrace celkového cholesterolu při první kontrole v ambulanci byla 5,32 mmol/l a LDL-cholesterolu 3,21 mmol/l. Analýza dokumentuje vývoj znalostí o účinnosti hypolipidemické terapie statiny. Přestože studie 4S o významu hypolipidemické terapie u pacientů s vysokým rizikem byla publikována v roce 1994, v souboru nemocných po infarktu myokardu bylo při první kontrole léčeno statiny 61 % pacientů.
Při druhé kontrole to bylo již 80 % a při poslední kontrole 88 % nemocných. Více než 50 % pacientů v ambulanci bylo léčeno simvastatinem. Cíle pro koncentraci LDL-cholesterolu
Všichni pacienti jak v kanadské, tak v české studii byli v kategorii velmi vysokého rizika následné kardiovaskulární příhody. V době realizace obou prací tehdy platná doporučení pro diagnostiku a léčbu dyslipidémií, resp. sekundární prevenci ischemické choroby srdeční v dospělosti navrhovala dosažení cílů pro koncentraci LDLC
