Již 74. výroční kongres Mezinárodní farmaceutické federace (FIP) probíhal od 31. srpna do 4. září 2014 v thajském Bangkoku. Kongres byl pořádán ve spolupráci s Thajskou farmaceutickou asociací a byl pod patronátem thajské královské rodiny. Česká republika měla na kongresu čtyřnásobné zastoupení v sekci posterů, jejichž prezentaci na kongresu podpořila Česká lékárnická komora.
O čem kongres byl?
Na letošní kongres se zaregistrovalo, možná vlivem jarních nepokojů v Bangkoku, zhruba o třetinu účastníků méně než v uplynulých letech. I tak je 1938 farmaceutů, pracujících v lékárnách, ve výzkumu i v akademické sféře, docela úctyhodné číslo. Všichni účastníci, celkem z 95 zemí napříč světadíly, se připojili k heslu kongresu „Dostupnost léků a lékárníků dnes, lepší (zdravější) výsledky zítra“.
Úvodní projev končícího prezidenta FIP Dr. Michela Buchmanna se mimo jiné týkal měnící se strategie při poskytování zdravotní péče, nových výzev zejména v oblasti poskytování péče pa cientům s chronickými chorobami, a to nejen v souvislosti s jejich narůstajícím počtem, ale také v souvislosti s jejich stále se prodlužujícím věkem.
S tím přichází také otázka rostoucích nákladů na zdravotní péči, kterou se politické reprezentace většiny zemí snaží řešit podivnou floskulí „lepší a levnější poskytování péče“. Naneštěstí v ní není žádná dlouhodobější strategie s důrazem na prevenci a zodpovědnost. Politický pohled je téměř ve všech případech veden okamžitým ekonomickým zájmem, a tedy snahou snižovat cenu léků a náklady při poskytování péče bez ohledu na další faktory, které sice nejde tak snadno spočítat, ale mají mnohem větší dopad na výsledky takto poskytované péče. Žádný zdravotnický systém si nemůže dovolit plýtvat znalostmi a zkušenostmi profesionálů, odborníků v poskytování zdravotní péče. A jednotlivec jen obtížně naplní požadavky na poskytování kvalitní, komplexní a přitom ekonomicky udržitelné zdravotní péče.
A o tom byl vlastně celý kongres. O nutnosti neustále zlepšovat a rozvíjet spolupráci mezi jednotlivými zdravotnickými profesemi. Celá řada studií potvrzuje, že nové strategie v poskytování péče, zejména přenastavení rolí zdravotníků, delegování některých činností na farmaceuty a odpovídající úprava kompetencí, mohou být mnohem efektivnější pro pacienty a veřejné zdraví než izolované snižování cen léků.
Vzdělávání
O rozvoji spolupráce se hovořilo také v sekci vzdělávání, kde se v příspěvcích zástupců amerických univerzit hovořilo o získávání praktických dovedností metodou mezioborové zážitkové výuky ve smyslu učení se přímo od pacientů (pod dohledem ostatních zdravotníků), nikoli pouze v simulovaných situacích. Možností jak takové výuky docílit je více, jednou z nich je například povinná 30hodinová praxe studentů v preventivních zdravotních programech pro pacienty, jako jsou například očkování nebo preventivní prohlídky.
Formy celoživotního vzdělávání nejčastěji zabezpečují profesní organizace (90,6 % zemí), vysoké školy (83,1 % zemí), zaměstnavatelé (55,4 % zemí) a soukromé komerční vzdělávací agentury (52,3 % zemí). Kromě toho zabezpečuje vzdělávání v 30,8 % zemí také národní regulační autorita. V dalších tématech měli účastníci kongresu možnost seznámit se s projekty organizované komunikace s pacienty prostřednictvím sociálních sítí, budoucností poskytování lepší zdravotní péče s využitím moderních technologií, které mohou být neocenitelným pomocníkem v profesním rozvoji zdravotnických profesionálů.
Rizika
Velký prostor byl věnován také humanitární práci lékárníků. Výměna a sdílení zkušeností přímých aktérů pomoci v regionech zasažených katastrofou jsou neocenitelnou pomocí zejména s ohledem na narůstající počet podobných událostí. Zajímavé bylo také posterové sdělení nigerijských kolegů, kteří referovali o opatřeních přijatých v řetězci lékáren Health Plus Limited kvůli obavě z nákazy virem Ebola. Naneštěstí neexistují žádná spolehlivá řešení a ani sanitární opatření v lékárnách nedokáží ochránit personál před rizikem nákazy. Negativem přijatého opatření, preventivně nevpouštět do lékárny pacienty s teplotou vyšší než 38,5 °C, je, že nebyla žádná péče poskytnuta ani pacientům s malárií nebo tyfem.
Mezi postery vyvolal určitou polemiku také srbský projekt pojízdné lékárny, která zabezpečuje lékárenskou péči pro obyvatele malých odlehlých vesnic. Tématu dostupnosti, respektive nedostupnosti lékárenské péče byl věnován celý blok přednášek. Mimo zhoršování geografické dostupnosti lékárenské péče se hovořilo také o reálné nedostupnosti jednotlivých léčiv v Evropě v důsledku reexportů a rizicích spojených s nedostatečnou kontrolou kvality léčiv všude na světě.
Česká stopa
V posterových sděleních byla také prezentována studie o využití piktogramů pro srozumitelnější dodržování zásad správného užívání léků. Pokračuje tak kapitola, kterou už na počátku sedmdesátých let minulého století v bývalém Československu začal psát profesor Smečka. Přestože piktogramy v českém, respektive československém prostředí nedosáhly významnějšího rozšíření, staly se základem pro vytvoření třetí pracovní skupiny Mezinárodní farmaceutické federace, i když v tehdejším pojetí šlo zejména o zprostředkování informací negramotným pacientům v zemích třetího světa.
Český poster věnovaný odbornému poradenství při odvykání kouření v lékárnách (Creating Centres of smoking cessation in Czech pharmacies) získal, kromě žádosti o metodiku a pozvání autorek (Petříková, Vranová) k proškolení kolegů z Tchajwanu, také nominaci mezi nejlepší postery kongresu. Česká republika tak navázala na úspěch z kongresu v Amsterodamu v roce 2012, kdy byl mezi nejlepší postery nominován také český poster o intervencích farmaceuta ve veřejné lékárně (Evidence based pharmacy, Vaníček).
Symbolické žezlo vedení FIP převzala španělská lékárnice Dr. Carmen Pen~a, nově zvolená prezidentka a zároveň první žena v této funkci v historii organizace.
74. kongres FIP v Bangkoku je minulostí, ten příští přivítá za rok irský Dublin.