ODS, která resort v roce 2006 převzala od ČSSD, chválí, že drahou léčbu dala do center a vážně nemocní mají nejlepší péči. Pro české zdravotnictví získala peníze EU. V roce 2006 šlo na investice 1,2 miliardy Kč, z EU nic, v roce 2009 byla polovina ze 4,3 miliardy Kč z unie. ČSSD ale kritizuje ODS za poplatky, kraje vedené ČSSD je až do letoška za pacienty hradily.
Porovnání let 2006 a 2009 ukazuje růst počtu zdravotnických zařízení i lékařů a změny ve struktuře lůžek ve prospěch následné péče. Mírně stouplo procento HDP pro zdravotnictví. Pojistné, jež platí stát za děti, důchodce a nezaměstnané, ale stagnuje, zdravotní pojišťovny letos čerpají z rezerv. Nová vláda se netají plánem zvýšit spoluúčast pacientů.
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka by měl víc platit stát, kvalitu podle něj sponzorují zdravotníci svými platy. Politici se podle Kubka chovají ke zdravotnictví jako ke koze, která má krmení jako králík, dojit ale musí jako kráva.
Podle statistik stoupl mezi lety 2006 a 2009 počet zařízení z 27.540 na 27.959, státních z 257 na 261, nestátních z 27.283 na 27.698. Kraje dál prodávaly majetek - v roce 2006 měly 241 zařízení, v roce 2009 jen 163. V ČR bylo v roce 2006 přes 41.000 lékařů a 104.400 zdravotníků. Na lékaře bylo 250 obyvatel, na ambulantního 350. V roce 2009 bylo 45.200 lékařů a 106.800 zdravotníků. Na lékaře bylo 233 obyvatel, na ambulantního 326.
Podle Kubka ale neznamenají vyšší počty lepší péči. Přibývá lékařů v důchodovém věku či se mu blíží. Do ciziny jdou zkušení lékaři středního věku, v ČR pak chybějí. Aktuálně hrozí přes 3000 nemocničních lékařů hromadnou výpovědí, pokud nedostanou vyšší plat.
Podle statistiků byla dostupnost ambulantních lékařů v letech 2006 a 2009 vyrovnaná, výpadky byly v gynekologické a zubní péči.
V roce 2006 bylo na praktika 1420 obyvatel, nejvíc v kraji Karlovarském a Ústeckém, po 1560, nejméně v Praze, 1240. Na pediatra připadalo 950 pacientů, na praktika pro dospělé 1600. Na zubaře bylo 1700 obyvatel, nejvíc ve Středočeském kraji, 2330, nejméně v Praze, 1120. Na gynekologa bylo 4250 žen, nejvíc v Pardubickém kraji, 6220, nejméně v Praze 2780.
V roce 2009 bylo na praktika 1413 obyvatel, nejvíc ve Středočeském kraji, 1640, nejméně v Praze, 1251. Na pediatra připadalo 925 pacientů, na praktika pro dospělé 1610. Na zubaře bylo 1688 obyvatel, nejvíc ve Středočeském kraji, 2386, v Praze 1102. Na gynekologa bylo 3873 žen, nejvíc v Pardubickém kraji, 5333, nejméně v Praze, 2384.
Počet nemocnic se neměnil, bylo jich 191, z nich 11 fakultních. Počet lůžek klesl mezi lety 2006 a 2009 z 64.174 na 62.992, z toho akutních z 55.296 na 53.716. Přibylo lůžek novorozeneckých z 2176 na 2186 a lůžek ošetřovatelské následné péče z 6702 na 7090. Počet lůžek na 10.000 lidí klesl z 84,5 lůžka (v nemocnicích 62,4), na 80,6 lůžka (v nemocnicích 60). Přibylo hospiců z 13 na 15, i lůžek v nich z 335 na 398.
Celkové výdaje na zdravotnictví stouply z 227 na 287 miliard Kč, ze 7,1 na 7,9 procenta HDP, veřejné výdaje ze 197 na 240 miliard Kč. Klesly rozpočtové výdaje resortů a územních orgánů z 22,8 na 21 miliard Kč. Výdaje pojišťoven stouply ze 174,2 na 219 miliard Kč, soukromé výdaje obyvatel z 29,8 na 47 miliard korun, průměrný doplatek pacienta na recept z 72 na 116 korun, za rok z 637 na 816 korun, prodej léčiv na obyvatele za rok z 598 na 740 korun.
Klesl počet pracovišť lékařské první pomoci (LSPP), pacienti se nyní musejí častěji obracet na nemocnice. Počty pracovišť LSPP pro dospělé klesly ze 128 na 109, v Praze z 11 na sedm. Počty pracovišť LSPP pro děti a dorost klesly z 81 na 77, v Praze z devíti na šest, počty pracovišť LSPP zubní z 46 na 38, v Praze zůstala dvě.