Samozřejmě, především ustanovením § 14 ZP. Z toho ustanovení vyplývají dvě věci. Jednak že výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu, a jednak nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Druhou zásadou je pak, že zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců anebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Tím není dotčeno právo zaměstnance domáhat se svých práv u soudu.
První zásadou je tedy zásada zjednodušeně řečeno dobrých mravů ve vztazích mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. ZP ji převzal z § 3 občanského zákoníku. Vyplývá z ní, že veškerý výkon práv a povinností – ať na straně zaměstnavatele, či zaměstnance – musí být uplatněn v rámci zákona, musí být přiměřený sledovanému cíli a nesmí být tzv. contra bones mores. Vymezení pojmu dobré mravy nenajdeme ani v OZ ani v ZP. Podle teorie práva i ustálené judikatury výkon práva v rozporu s dobrými mravy znamená, že se výkon práva ocitá v rozporu s uznávaným míněním rozhodující části společnosti, která ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být výkon práva tak, aby byl v souladu se základními obecně respektovanými zásadami mravního řádu demokratické společnosti (se zásadou slušnosti, poctivosti, čestnosti, vzájemné úcty, tolerance, důvěry apod.). S tím bezprostředně souvisí i zákaz postihu za dovolání se svých práv, to je základní právo zaměstnance.
Poslední zákonnou povinností zaměstnavatele v této souvislosti je projednání stížnosti zaměstnance. To má mít především preventivní charakter. Projednání stížnosti má napomoci vyjasnit a případně i odstranit vzniklé nedorozumění či rozpory, a může tak předejít případnému pracovnímu sporu. Je zcela na vůli zaměstnance, zda se chce se stížností obrátit nejprve na zaměstnavatele, nebo věc řešit jinou, např. soudní cestou. Z § 286 ZP vyplývá, že i odborově neorganizovaný zaměstnanec má právo obrátit se na odborovou organizaci se žádostí, aby projednala jeho stížnost.