Zdravotní pojišťovna opět zahodila bič na nepoctivé lékaře
Jméno na jeho hrobě už dnes nezakrývají desítky svíček a čerstvých květin a v jeho ordinaci úřaduje nová lékařka. Ne že by na něj zdejší úplně zapomněli, ale tu událost zkrátka překryl čas. Přitom sebevražda známého prachatického lékaře Bohumíra Doula znamenala pro většinu místních před rokem doslova šok.
Z médií se totiž dozvěděli, že si jejich oblíbený lékař sáhl na život poté, co kontroloři Všeobecné zdravotní pojišťovny objevili v jeho šanonech statisíce korun naúčtovaných za nikdy neprovedenou péči.
Ta dvojnásobně tragická zpráva s sebou nicméně nesla naději. Díky vzedmutým emocím totiž pojišťovna tehdy slíbila, že neprůhledné účty lékařů á la Doul, které nahrávají zmatkům a podvodům, konečně otevře veřejné kontrole.
Uběhl téměř rok a nic se nestalo. Šéfové zdravotnictví vyhlásili přísnou finanční reformu a vedou tvrdý boj o peníze za každou návštěvu u lékaře. Proč je nezajímá miliarda, na kterou lze dosáhnout tak snadno a bez nákladů pro pacienty?
Vtáhneme vás do hry
Po sebevraždě doktora Doula se otevřela jedinečná šance rozetnout letitý problém: podvody některých lékařů s hlášením nikdy nevykonané práce pojišťovnám. Odhady říkají, že ročně se tak ve zdejším systému rozkrade nejmíň miliarda korun. Recept na léčbu je přitom známý a Doulova smrt ho opět důrazně připomněla.
Stačilo by, aby pojišťovny každý rok posílaly svým klientům přehledný seznam léčby, kterou na ně doktoři během sledovaného roku účtovali. Každý člověk si dobře pamatuje, s čím byl v ordinaci, takže by se mnoho lidí jistě pozastavilo nad úkony, které sice stojí v seznamu, ale nikdy se nekonaly.
Odhalení by pak pacienti mohli oznámit na centrálu své pojišťovny a ta by pak obratem mohla k podezřelému lékaři poslat rychlou kontrolu.
Že tenhle systém funguje, zvlášť když je doplněný nějakým dobrým motivačním programem, třeba slevou na zdravotním pojištění, ukazuje například zkušenost z USA. Od té doby, co zde platí zákon, že pojišťovny musí zasílat výpisy automaticky, se zvýšila aktivita tamních pojištěnců hlásit podezřelé machinace doktorů a v důsledku toho došlo v systému zdravotního pojištění k výrazné úspoře.
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která shromažďuje dvě třetiny zdejších pacientů, se přesto automatickým výpisům léta brání. Své informace posílá - formou složitých, mnohastránkových a různými kódy protkaných zpráv - jen lidem, kteří si je od ní přímo vyžádali.
Takových je ale málo. Z více než šesti milionů klientů VZP chtělo výpis loni zaslat jen třicet sedm tisíc a pouhých několik desítek z nich pak podalo podnět ohledně nesrovnalosti.
V zemi, kde jde v rámci Evropy téměř nejsložitěji změnit lékaře, se totiž pacienti bojí na případný problém upozornit. Navíc konzument bezplatné péče, který nemá podezření, že byl lékařem nějak osobně poškozen a okraden, nemá sám od sebe důvod výpis žádat. Zájem o spolupráci s občany by měl mít naopak stát a okradené pojišťovny.
Po Doulově smrti to tak opravdu chvíli vypadalo. VZP ohlásila, že vážně zvažuje rozesílání srozumitelných výpisů všem svým klientům, což její tehdejší šéf Pavel Horák komentoval v médiích stručně: „Vyplatí se nám to. Ušetříme peníze, a navíc lidi vtáhneme do hry. Tím, že dostanou informace, budou vyvolávat tlak, aby systém pracoval lépe.“
Pak ale nastalo dlouhé ticho. A to teď prolomila sama pojišťovna, když veřejně ohlásila, že už ohlášenou změnu nespustí. To samozřejmě vyvolalo údiv a zvědavost.
Co tak zásadního brání šéfům VZP v kroku, jehož výhodnost - testovanou s úspěchem v zahraničí - předtím sami uznali?
Solidní nejistota
Foyer pražské centrály VZP přesekávají v půli železné zábrany, přes které nelze bez svolení vrátného proniknout. „Vedení tu není,“ říká vládce vstupní kukaně a nechce nás pustit dál.
V tu chvíli už máme za sebou několikadenní neúspěšný pokus o osobní kontakt s mluvčím VZP a ředitelem pojišťovny. Prosba je jednoduchá: najít ve VZP někoho ochotného a schopného nám poskytnout rozhovor o strategii kolem výpisů a o důvodech, proč zatím nebudou.
„Teď to není možné,“ opakuje do sluchátka mluvčí VZP Jiří Rod. „Ředitel a kompletně celé vedení pojišťovny je na týdenní cestě v zahraničí. Co tam přesně dělají, nevím, ale mají tam špatné spojení. Já se s vámi také nemůžu sejít, protože odjíždím na služební cestu mimo Prahu. Ale pošlete své otázky e-mailem.“
Po několika dnech odpovědi skutečně přicházejí. Jasno si z nich ale moc udělat nejde. Podle mluvčího pojišťovnu od nápadu odradilo, že „efekt zasílání výpisů čerpané péče by mohl být ve finále poněkud sporný“, protože pojišťovna si vedle dalšího není jistá, zda by o ně byl mezi klienty zájem a zda by pak na jejich základě sdělovali případné nesrovnalosti.
Vedle toho by prý zasílání představovalo pro pojišťovnu nezanedbatelné náklady. Jak vysoké by byly náklady operace, už mluvčí nesděluje (ještě před časem pojišťovna uváděla, že zasílání výročních zpráv nebude dražší než dvě stě milionů; na druhé straně je možná úspora ve výši miliardy, o níž VZP ročně přichází na neodhalených podvodech).
Trochu víc světla do věci by mohli vnést členové správní rady pojišťovny. Ti totiž mimo jiné mají ze zákona povinnost dohlížet na to, aby VZP prostředky svěřené jí občany nevynakládala neefektivně. Proč tedy pojišťovna znovu odstoupila od slíbených kontrolních výpisů?
„Netuším,“ říká člen správní rady a bývalý poslanec US-DEU Vlastimil Ostrý. „Já jsem doteď hlídal jiné věci, třeba přebudování struktury poboček VZP z územních na krajské.“ Podobně jsou na tom i další členové správní rady. „Já se staral spíš o to, aby se VZP nedostala do dluhů, třeba aby nezaměstnávala a neplatila zbytečně moc lidí,“ říká poslanec ODS Jozef Kochan. „Úsporu ze zavedení výpisů jsem nepovažoval za tak významnou částku, abych se tím zabýval.“
Podobně jako v USA by mohlo pojišťovně nařídit povinnost zasílat výpisy ministerstvo zdravotnictví. Mapovalo si nějak, co VZP přimělo ustoupit od jejího původního slibu výpisy automaticky distribuovat? A chystá v tomhle směru nějaké změny? „V současné době zvažujeme, zda do zákona dát, jestli výpisy zasílat automaticky, či ne. A také pracujeme na tom, jak je nastavit, aby byly srozumitelné,“ říká první náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr.
Obě dvě otázky ale přece už před rokem vyřešila samotná VZP. Jaké nové překážky se tedy ve věci objevily? „Nejsme si jistí, že kdybychom to nařídili rozesílat automaticky, byl by o to mezi klienty zájem, a že by to tudíž vedlo k větší efektivitě,“ opakuje Šnajdr téměř doslova argumenty mluvčího VZP.
Znamená to, že ministerstvo nemá zájem na ušetření miliardy nebo navrhuje nějaké jiné, efektivnější řešení dlouhodobého problému? „Zvažujeme a diskutujeme teď různé možnosti,“ říká Šnajdr. „Až budeme rozhodnutí, výsledky oznámíme.“
Pozor, pane ministře
Podle šéfa Svazu pacientů ČR Luboše Olejára je hlavním problémem, na kterém tu automatické zasílání výpisů zatím krachuje, malá odvaha politiků. „Bojí se reakce lékařů,“ říká Luboš Olejár.
„Zatímco totiž poplatky dopadají na občany, tohle opatření dolehne přímo na lékařskou obec - řada jejích členů by si oproti dnešku už nemohla být tak jistá, že se na jejich podvody a machinace nepřijde. Takže pokud by ministr Julínek nařídil povinné výpisy, postavil by si proti sobě silné protivníky. Proto asi ve věci nic nepodniká.“
Jak si ale vysvětlit kličkování VZP, ta se přece bát reakce lékařů nemusí? „Její vedení asi vytušilo, jaký postoj mají k věci politici. Ve chvíli, kdy ministr čelí kritice za své reformy, mu zřejmě VZP nechce přidělávat ještě další problémy tím, že proti němu postaví lékaře,“ říká Olejár. „A tak se zatím ve věci výpisů nic neděje.“
JAK DOPADL PŘÍPAD DOUL
Začalo to na jaře roku 2005 - tehdy udělala Všeobecná zdravotní pojišťovna ojedinělou celorepublikovou hloubkovou razii a kontroloři zjistili, že Bohumír Doul podobně jako jeho několik dalších kolegů na Prachaticku vykazuje pojišťovně osminásobně vyšší náklady na zdravotní péči než jejich kolegové po celém Česku. Podle svých vlastních papírů žádal Doul například proplacení práce za více než dvacet čtyři hodin denně, fakturoval výkony, které nikdy neprovedl, nebo byl ve stejné době na dvou místech. Peníze, o které pojišťovnu připravil, vyčíslili její kontroloři na 660 tisíc korun. A na základě trestního oznámení VZP kvůli podezření na podvod se Doulovým podnikáním začala zabývat kriminálka. Případ ale bez jasného výsledku uzavřela kvůli Doulově sebevraždě. Tu lékař spáchal loni v létě zřejmě z obavy z ostudy a i kvůli narůstajícím dluhům.
Ondřej Kundra, Respekt