Z dokumentu například vyplývá, že roste počet mládeže, která má opakované zkušenosti s alkoholem, tabákovými výrobky a s konopnými látkami. A zhoršuje se i celková sociální situace uživatelů návykových látek, kteří jsou z velké části bez práce a stále více jich je i bez domova. V souvislosti s tím se navyšuje počet i patologických hráčů hazardu.
„Není to téma, kde bychom měli politikařit. Napříč politickým spektrem je záměrem nás všech brát zodpovědně protidrogovou politiku a dobře víme, že se to ne vždycky zcela podaří,“ přiznává radní pro zdravotnictví Radek Lacko (ANO).
Pozitivnější zprávou pro Prahu je, že postupně roste průměrný věk drogově závislých. Také stabilně fungují služby, které se těmto osobám věnují. Stále se pak rozšiřuje osvědčená praxe, kdy dochází k výměně infekčního materiálu u narkomanů. Jen v roce 2014 bylo na území Prahy vyměněno zhruba 6,6 milionů injekčních stříkaček a dalšího infekčního materiálu. „Myslím si, že tento stoupající trend ve smyslu výměny je velmi dobrý, protože to výrazně redukuje infekční nemoci včetně hepatitidy, což je určitě velmi pozitivní,“ tvrdí radní Lacko.
Ve Výroční zprávě o realizaci protidrogové politiky v hlavním městě Praze za rok 2014 jsou naopak kritice podrobeny zejména jednotlivé radnice v metropoli. „Městské části se výrazně postavily proti otevírání adiktologických služeb na svém území. Zásadní odpor byl proti plánu vybudovat kontaktní centrum s aplikační místností, komunální politici podpořili některé petice občanů. Městské části nemají dostatečně vypracované protidrogové strategie,“ píše se ve zprávě.
Chybí jasná strategie města
To ale odmítá předsedkyně oblastního sdružení ODS v Praze 1 Jaroslava Janderová. „Já se nedomnívám, že tomu tak je. Na příklad Praha 1 vynakládá velké finanční prostředky a má adiktologické centrum. Spíše máme problém s tím, aby bylo vybudováno další,“ říká Janderová a dále tvrdí, že radnicím jde především o to, aby byla stanovena jasná strategie. „Já z této výroční zprávy nevidím, jaké jsou závěry pro další rok. Co je tedy potřeba zlepšit a změnit. Tato zpráva konstatuje pouze to, že je situace nepříznivá,“ nelíbí se političce.
Zastupitel Prahy 3 a bývalý pražský radní pro zdravotnictví Martin Dlouhý (TOP 09) si také všímá špatného vysvědčení pro jednotlivé radnice. „Ve zprávě se trochu nelichotivě hovoří o městských částech. Za mého působení jsme se hádali kolikrát, ale bez nich ten problém nikdy vyřešen nebude,“ říká smířlivěji.
K protidrogové strategii se pro Pražský deník vyjádřil i ředitel střediska prevence a léčby drogových závislostí Drop In Jiří Presl. „Magistrát má velice rozumnou protidrogovou strategii, protože díky magistrátní komisi, která se schází, je zde snaha o jakousi vyváženost mezi represivní a preventivní složkou,“ myslí si.
Chválí zejména síť služeb, které jsou navzájem provázané a zajišťují základní péči. Jde o kontaktní centra, kam chodí klienti pro pomoc, ale také pro výměnu stříkaček. Dále fungují služby streetworkerů, kteří sami chodí do rizikových míst, kde mění stříkačky a navazují kontakty. A v neposlední řadě v Praze existují i zařízení určené pro substituční léčbu, kde se nahrazují původní drogy lékařsky předepsanou látkou s podobnými účinky.
Také Presl se pouští do některých radnic. „Pak je tady i přístup jednotlivých městských částí a tam už bych byl kritičtější. Některé jsou sice vnímavé a snaží se, jiné se ani nesnaží problému porozumět a nic nedělají,“ tvrdí.
Podle něj například Praha 1 má velmi nečitelný postoj. Na jednu stranu prý podporuje nízkoprahové středisko Drop Inu, na druhé straně dala výpověď stejné organizaci, která zde také provozovala centrum metadonové substituce.
Jedna z největších městských částí, Praha 4, pak podle slov Jiřího Presla dělá v této oblasti naprosté minimum. „Na druhé straně Praha 5 má na svém území relativně dost služeb,“ dodává.
Praha poslala téměř 35 milionů
Praha v roce 2014 na celkem 39 projektů specializovaných organizací, které se zabývají problémy spojenými se závislostmi na návykových látkách, poslala 34,9 milionu korun.
V letošním roce z rozpočtu pak pro tuto oblast vyčlenila 47,5 milionu korun, většina z těchto prostředků už byla vyčerpána. Podle statistik je v celé České republice zhruba 42 700 závislých, kteří drogy užívají injekčně, z toho celá třetina, konkrétně 14 500, trvale žije na území hlavního města.