Rozhovor se šéfem kontroly ministerstva zdravotnictví Vladimírem Drymlem
Ministr zdravotnictví vás zbavil mlčenlivosti v souvislosti s kontrolou ve VZP, kterou provádíte. Co to znamená?
Je to jasný signál, že nemůžeme mlčet o tom, jak se nakládalo s veřejnými penězi v této instituci.
Skutečně jste našli velké prohřešky? Kde je jejich počátek?
Počátek je v roce 1998, kdy proběhla ve VZP kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu a její závěry nebyly realizovány. Ředitelka Musílková z toho při nástupu do funkce nevyvodila závěry. Někteří členové správní a dozorčí rady pak získali dojem, že si mohou vše dovolit.
Prohlásil jste, že správní rada nerozhodovala tak, jak by měla.
Zejména zástupci za zaměstnavatele dělají ve správní a dozorčí radě některé věci, které nejsou v souladu se zájmy VZP.
Můžete být konkrétní?
Zástupci zaměstnavatelů se najmenovávali do různých podivných komisí, zúčastňují se podivných výběrových řízení a pak vše schvaluje správní rada, která mnohdy nemá ani představu o tom, co schvaluje. Konkrétní být zatím nemohu, protože kontrola stále není uzavřena.
Prý jsou velké nesrovnalosti v obchodních smlouvách.
Omlouvám se, ale opět nemohu být zatím konkrétní. Je ale podivné, když firma, která je v deficitu, v tomto případě VZP, jde do drahého operačního leasingu a tím si zvyšuje náklady. VZP by měla šetřit na nákladech. Chová se ale rozmařile, ostatní fondy přeplňuje, ale fond na zdravotní péči je prázdný.
A co nákup léků?
Ze zákona VZP nepřísluší centrálně nakupovat léky. Je podivné, z jakých fondů tyto nákupy za téměř miliardu hradila. VZP také uzavřela smlouvu s určitou společností o spolupráci při řešení svých pohledávek, a to bez výběrového řízení.
Co je na tom divného?
Smlouva byla uzavřena s cílem vytipovat vhodné dlužníky z průmyslu a obchodu, kteří mají zejména nemovitosti, stroje, zboží, nebo rychle zpeněžitelná aktiva a u kterých dluh přesahuje 250 000 korun. Dlužník byl povinen předat této určité společnosti všechny údaje, které bude potřebovat, jinak mu hrozil právní postup ze strany VZP. VZP se zavázala nepodávat na tyto dlužníky návrh na exekuci. Ke spolupráci pak zavázala všechny ředitele svých poboček. Pokud se společnost s dlužníkem nedohodla, oznámila to VZP a ta teprve pak podávala návrh na konkurs a trestní oznámení na statutární orgány dlužníka pro neplnění povinnosti odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Finance získané tímto způsobem šly na zvláštní účet. Dlužník zaplatil vše včetně penále, které pak bylo často rozhodčím orgánem VZP prominuto nebo sníženo. Je otázka, co se dělo se zaplacenou částkou na zvláštním účtu po rozhodnutí rozhodčího orgánu. Vymáhání pohledávek je záležitostí exekutorů, a ne VZP a nějaké spřátelené firmy. Navíc jejím společníkem byl člen správní rady VZP.
Správní rada podle Ratha někdy prý více než o zdravotních věcech hovořila o nákupu pozemků, nemovitostí atd. Neměli v tom někteří členové správní rady své vlastní zájmy?
VZP věděla, že se její okresní pobočky budou rušit, a přesto tam investovala milióny. Ve výběrových řízeních na rekonstrukce byli zapojeni někteří členové správní rady…
Údajně se hovoří o tom, že VZP prošustrovala 800 miliónů korun. Můžete to potvrdit?
Kontrola ještě neskončila a hlavní část teprve začne, protože se budeme zabývat smlouvami se zdravotnickými zařízeními. Už dnes ale mohu říci, že částka 800 miliónů není nadsazena. Podivné obchody VZP mohou jít až do miliard.
Jak to bylo s auty?
Auta byla prodána a obratem si u jisté firmy VZP tato auta pronajala za ne příliš výhodných podmínek.
VZP má na provoz několik miliard. Co si o tom myslíte?
VZP by měla začít okamžitě šetřit a chovat se jako každá firma, která je v deficitu. Měla by snížit počty zaměstnanců a svoje náklady zredukovat, zrušit nevýhodné smlouvy. Pojišťovna má ročně na svůj provoz 3,6 miliardy korun a klidně by jí stačily dvě miliardy. 1,6 miliardy by se mohlo dát do základního fondu na zdravotní péči.
Prý byly nesrovnalosti i v odměnách členů dozorčí a správní rady.
Ano. Měsíční odměny 30 členů správní rady činily dohromady za rok 446 000 korun, což je v pořádku. Horší však je, že kromě toho byly vypláceny i tzv. odměny za další činnost, u nichž se nemůžeme dopátrat, o co šlo. Ty v roce 2003 činily pro 30 členů správní rady téměř 900 000 a loni už 1 milión 300 tisíc.
Prý vám je vyhrožováno, abyste dal od VZP ruce pryč.
Bylo mi doporučeno, že by bylo lépe, kdybych s ministrem nespolupracoval a prý jestli už mám napečené buchty, které za mnou bude někdo nosit do vězení. Takových výhrůžek se ale nebojím.
Je podobnost vaší dnešní funkce s tím, že jste původním povoláním chirurg?
V obou případech je zapotřebí odpovědnosti a radikálního řezu.
Václav Pergl, Právo