V minulých týdnech jste se ptali Džamily Stehlíkové. Odbornice Strany zelených na problematiku zdravotnictví. Na vaše dotazy odpovídala v dalším on-line rozhovoru na Zdraví.Euro.cz.
Paní Stehlíková! Zdravotnictví nejspíše není Vaše hobby. Souhlasím s Vaším pohledem na neziskovost nemocnic, ale nemohu souhlasit s Vaším pohledem na pokladenský způsob financování v ambulancích. Váš pohled je buď populistický nebo neinformovaný. Pokladenský systém financování ambulantního zdravotnictví je nejvýhodnější pro pacienty i lékaře z několika důvodů. Dnes zcela ze hry vyřazený pacient i jeho lékař s vyloučením možnosti ovlivnění systému jsou opět vtaženi do hry. Oba si svoje finance ohlídají lépe než sebelepší úředník. Dnes jako pacient odevzdáte zdravotní daň, která než doputuje do zdravotnictví je z podstatné části vytunelována.
To nejde v našem socialistickém systému financování zastavit. Ale já jako pacient bych nechtěl, aby z mých peněz na moje zdraví královsky žili politici, pojišťovny,
distributoři… a pro mne jako pacienta nezbyly peníze ve zdravotnictví, až je budu potřebovat. Druhým problémem je extensivita našeho zdravotnictví, dělá se spousta zbytečných vyšetření a na skutečnou léčbu pak není dostatek peněz. To je nutné zastavit! V socialistickém systému to nezastavíte jinak než buzerací, restrikcí a omezováním péče, což vede ke korupci, protekcionismu, nespokojenosti pacientů, kteří mají pocit, že platí moc peněz na své zdraví a nedostanou potřebné, a nespokojeností lékařů pro nedostatečné ohodnocení a narůstající byrokracii znemožňující práci lékaře. Bez trvalého dosýpání ze státního rozpočtu a veliké spoluúčasti pacienta to není možné. Přesto jsou finance rozebrány dříve než doputují k lékařům.
To vše může zastavit jen pokladenský způsob financování ambulantní sféry, která představuje asi 11% nákladů na zdravotnictví. A to pro napravení vztahů stačí. Správně říkáte, že pojišťovny se musí z přerozdělovatelů zdravotní daně stát skutečným pojišťovnami na nemoc a zdraví. A pacient si pak bude moci skutečně svobodně a smysluplně vybrat zdravotní pojišťovnu i její pojistný program, který mu bude vyhovovat. Ale hlavně si uhlídá svoje peníze, které mu nikdo nerozkrade. Tímto obejde většinu tunelů.
Tento pokladenský způsob financování je přínosný tím, že pojišťovny mezi sebou i lékaře mezi sebou dostává do plodných konkurenčních vztahů. Nic lepší nelze pacientovi přát. A není pravda, že tento systém nemůže splňovat podmínku plné solidarity a dostupnosti péče. Většina lidí na to má, a ekonomicky slabé občany musí zajistit stát poukázkami na ošetření. Vše musí být tak, aby lékař nemusel suplovat ani zdravotní pojišťovny ani stát, tak jak je tomu dnes u nás, ale i v pokladenském systému ve Švýcarsku.
To je špatně! Jeví se mi to tak, že v podstatě Vaše strana problematiku zdravotnictví nemá ve svém programu jako hlavní bod. Máme smůlu, že žádná (!!!) parlamentní strana tento pravicový program se sociálním zajištěním nemá ve svém programu(!!!). Všechny mají ve svém programu socialistický model financování zdravotnictví včetně „pravicové“ ODS. A protože celá Evropa ve své převaze je socialistická, tak je malá šance, že někdo bude ochoten hleden přirozené, svobodné a odpovědné vztahy. Ale není jiné cesty do budoucna. Naši politici však smýšlí: To funkční období to ještě vydrží a po nás potopa. Možná, že to ještě pár let vydrží. Škoda, že se nestaráme o to, co bude zítra!
MUDr. Bohumír Šimek, Křemže
Dobrý den, vážený pane doktore Šimku. Jsem nesmírně ráda, že jste svůj dotaz napsal. Je to známka toho, že se dostáváme od všeobecných dotazů ke skutečně odborné diskusi a toho si vážím. Zároveň mám ale strach, jak naložit s odpovědí, protože to, o čem píšete je otázkou velmi komplexního pohledu na zdravotnictví.
Víte, pokladenský systém je jistě dobrý, určitě napravuje vztahy v systému a pokud stomatologové odmítnou smlouvy s pojišťovnami, budou muset pojišťovny tento způsob akceptovat společnost nakonec také.
Je samozřejmě možné tento způsob financování v ČR zavádět také, ale prosím, uvědomme si, že politika, včetně té zdravotní politiky, je umění možného v daný čas. Vy jste ve svých názorech mnohem dále, než se pohybujeme my v hledání možných konsensů a řešení schopných existence v ČR.
Tato společnost na to není nastavena a naprosto správně píšete, že motivace a chování „hráčů“ na zdravotnickém „hřišti“ jsou socialistické. Proto jsem také napsala, že chceme nejprve posunout zdravotnictví přes tuto socialistickou hranici a pak třeba hledat řešení pro stomatology a ambulantní sféru - dosud ale nemáme namodelováno, co by to s lidmi udělalo, jaké by bylo jejich skutečné finanční zatížení, jaké platby a doplatky by to mělo za následek. A zde je nutné pomýšlet na spojitost se sociálními kompenzacemi, které by měly nastoupit tehdy, když by to přesáhlo únosnou mez. Chci jen říci, že to, že se v současné době nehlásíme k pokladenském systému, neznamená to, že o něm neuvažujeme jako o možném řešení financování některých segmentů, tam ale zatím nejsme.
Nejprve musíme dostat naše zdravotnictví ze zakonzervovaného socialismu do pozice, kdy se bude moci vyvíjet a kdy v něm budou moci fungovat motivace k hledání řešení.
Rovněž s Vámi souhlasím s nutností zastavit extenzivitu v našem zdravotnictví a nejúčinnější nástroj jsou zase finance. Zase můžeme hledat různé modely - my navrhujeme nákup indukované péče tím, kdo ji indukuje. Co Vy na to? Vím, že je to jeden z modelů a zdá se nám, že by to mohlo účinně zafungovat.
Máte rovněž pravdu v tom, že je Evropa sociální možná přespříliš – je to náš domov a proto musíme hledat evropský kontext. Evropa hledá řešení pro sebe společně s námi.
Co do smýšlení politiků - asi máte pravdu, odborníci vidí směr a je dobré, když politik dokáže reflektovat jejich názor. Jinak skončí - možná že aá za 50 let, jak to ukázal reálný socialismus, ale skončí. Jiná věc je, že schází odvaha říci lidem pravdu - to že zdravotnictví nikdy nebylo zadarmo, je čím dál tím dražší a že zdraví představuje individuální majetek, který je nutný chránit a zdravotníci v systému zdravotnictví jsou pouhou nedokonalou pomocí v této ochraně a nápravě škod. To ale naše evropské nemocnictví musí začít být zdravotnictvím - motivací ke zdraví a ne k platbě za úkon v nemoci.
Z odpovědi panu Pavlovi soudím, že prosazujete spíš privatizaci nemocnic než jejich neziskovost. Tvrdíte totiž, že tarifní platy zabrzdí, příp,. zastaví růst kvality péče.
Jak mi, ovšem, vysvětlíte, že v současných zprivatizovaných nemocnicích jsou průměrné platy o hodně nižší než ve státních? Myslíte, že je správný přístup, abychom při příchodu pacienta do nemocnice v první řadě hleděli jak na něm vydělat a potom teprve jak mu pomoci? Karel
Dobrý den, vážený pane, chceme, aby si lidé mohli vybrat kvalitní péči a mohli si za ni dokonce i připlatit. Sociálně slabší v tomto systému ochrání sociální limit, ne systém všeobjímající péče, kde se nakonec rozhodne podle výše úplatku panu primáři. Pokuste se porovnat zdravotnictví se systémem opravárenství aut. Tam také každý platí povinné ručení a chce-li připojišťuje se. Všichni chápou, že je to za peníze a ty se někde musí vzít.
V systému tarifních platů máte skutečně velmi malou možnost odměnit schopné lidi a kvalitní práci, to vede ke konzervaci neschopnosti a kvalitně pracovat se nevyplatí.
To, že jsou v současných zprivatizovaných nemocnicích nižší platy než ve státních je právě známka pokřivených vztahů a motivací. Nikdo se totiž neptá, zda si na sebe nemocnice vydělá nebo ne, stačí aby ministr nařídil, co na tom, že na to nestačí výběr pojistného, je jedno zda v nemocnicích pracují schopní lékaři a sestry nebo zda nikoliv, jaká se zde poskytuje péče, jaká je v nemocnicích úmrtnost, zda se v nich spíše pacientům neškodí. To vše se způsobem odměňování souvisí - v zemích na západ od nás to již dávno pochopili a pokouší se nastavit nové systému financování a odměňování.
Pokud v systému zdravotnictví nebudou respektovány ekonomické mechanismy a zákonitosti, zavládne opět socialismus se všemi jeho důsledky - rajonizací, obvody, nemožností si vybrat, nedostatkem léků, přístrojů, neschopností aplikovat moderní medicínu a fantastickými platbami na úplatcích.
Můžete si ale vybrat - buď budete platit pojišťovnám, které s Vámi uzavřou smlouvy na poskytované služby a budou Vám je garantovat a průhledně nakupovat a Vy budete mít přehled o svých financích, včetně důchodů, anebo bude nedostatek všeho, budou prázdné lékárny, přeplněné nemocnice, kde se Vám nedostane péče a za vše budete platit úplatky, a bude to vypadat jako před rokem 1989.
Můžeme si vybrat - buď průhledné platby pojišťovnám, které na ně sepíší smlouvy a nakoupí pro nás péči, nebo platby státu, kde moudrý úředník (a ničím jiným ministr není) za naše peníze rozhodne, kam budu muset jít a kolik té péče dostanu a kolik z těchto peněz spotřebuje stát. Záleží na tom, jak se za pár dní rozhodneme.