V ČR je sice po aféře kolem elektronických knížek IZIP postoj k němu značně skeptický, přesto se ale elektronizace pomalu, ale jistě prosazuje. Bez ní bychom totiž zůstali na míle vzdáleni Evropě, kde bývá ezdravotnictví samozřejmostí. I proto nyní vznikla na ministerstvu pracovní skupina, která má pomoci se s problémem vypořádat. Proč by měly být pera a tužky nahrazeny počítačem?
„Elektronicky vedené dokumenty jsou čitelnější, lépe se v nich vyhledává, třídí a pořizují kopie, informace v elektronické formě se samozřejmě lépe předávají a sdílí. Odpovědi jsou podobné jako na otázku, proč píšeme emaily místo dopisů. Setkáváme se pochopitelně s řadou důvodů, proč zdravotnickou dokumentaci v elektronické podobě nevést. K tradičním patří ekonomická nákladnost, nedokonalá legislativa, obavy ze ztráty a úniku dat či málo dostupný internet,“ vypočítává Petr Struk z Platformy pro elektronické zdravotnictví.
Chybějící PC a internet
Právě poslední zmíněný problém opakovaně zdůrazňuje Václav Šmatlák, šéf Sdružení praktických lékařů. Podle něj jsou elektronická dokumentace či užívání ereceptu téměř nemožné pro venkovské lékaře, kteří často ani nemívají počítač, a pokud ano, při návštěvách přímo u pacientů by jim absence internetového připojení v podstatě znemožnila práci.
To potvrzuje i praktický lékař Cyril Mucha. „Elektronickou zdravotnickou dokumentaci vedou mezi praktiky pouze jednotlivci. Administrativa se zákonnými požadavky na elektronický podpis či časové razítko se jeví jako něco, co jim ztrpčuje život, a navíc se u nich po zkušenosti z minulosti projevuje určitá nedůvěra k elektronickým systémům. Specifikem praktických lékařů navíc je, že poskytují služby pacientům v pověstné Horní Dolní, kde jim nezřídka chybí spolehlivé připojení k internetu,“ uvádí Mucha.
K dalším problémům elektronické dokumentace patří nejednotnost používaných systémů, do nichž se zadávají údaje o pacientovi, nebezpečí, že systém napadnou hackeři, nebo absence registru zdravotnických profesionálů, kde by bylo dáno, kdo má k dokumentaci přístup. Navzdory výše zmíněným potížím se však elektronická dokumentace používá například v nemocnicích na Vysočině.
Díky ní tam mohou s informacemi o pacientovi lépe pracovat nejen lékaři, ale také záchranná služba. Jinak totiž přistupuje lékař záchranky k diabetikovi či kardiakovi, a když má základní anamnézu dostupnou třeba na tabletu, může tomu přizpůsobit poskytovanou pomoc.
Snaží se i pojišťovny
Elektronizaci se snaží podporovat i největší česká zdravotní pojišťovna VZP, která se ale dodnes potýká s tíživým dědictvím IZIP.
„Jsme si vědomi, že postupná elektronizace zdravotnictví je nevyhnutelná, stejně jako je tomu v jiných odvětvích. Pro VZP je zásadní, aby měla funkční portál, s jehož pomocí může elektronicky komunikovat se všemi třemi skupinami svých partnerů – tedy jak s bezmála šesti miliony klientů, tak se stovkami tisíc plátců pojistného i s desítkami tisíc lékařů a zdravotnických zařízení. V současné době takový portál provozuje pro VZP stále společnost IZIP, sníž pojišťovna vede jednání o majetkovém vypořádání. Mimo jiné i na výsledku těchto jednání bude záviset další vývoj elektronické komunikace VZP. Nezpochybnitelné nicméně zůstává, že bez této formy komunikace se nejsilnější zdravotní pojišťovna v zemi nemůže obejít,“ říká mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Na elektronizaci nerezignovaly ani další pojišťovny – například pojišťovna ministerstva vnitra má aplikace Karta života, Oborová zdravotní pojišťovna mVitakartu a Revírní bratrská pokladna Kartu zdraví RBP.