E101 (riboflavin) se přidává do potravin i do kosmetiky. Jedná se o významný vitamín B-komplexu

Co je riboflavin?

Riboflavin představuje přírodní barvivo rozpustné ve vodě patřící do skupiny vitamínů B-komplexu. Konkrétně jde o vitamín B2, který je důležitý pro správnou funkci srdce a dalších orgánů v lidském těle. Tato látka s chemickým vzorcem C17H20N4O6 se přirozeně vyskytuje v mnoha potravinách, jako jsou mléčné výrobky, zelená listová zelenina, játra, ledviny, luštěniny a vejce. 

V Evropské unii je schválen jako potravinářská přísada pod kódem E101. Toto aditivum je oblíbené díky své stabilitě při tepelném zpracování a schopnosti zachovávat barvu i při vystavení světlu. Přidává se do různých potravin, jako jsou cereálie, pečivo, cukrovinky a mléčné výrobky, aby zlepšil jejich vzhled i nutriční hodnotu. 

Vedle svého využití v potravinářství se riboflavin používá také v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. V kosmetice nachází uplatnění například jako barvivo a ve farmacii se přidává do potravinových doplňků a některých léků. Kromě toho se riboflavin využívá i v biochemických a mikrobiologických studiích díky svým fluorescenčním vlastnostem.

Jak vzniká riboflavin?

Riboflavin je přírodní látka, kterou produkují všechny rostliny a většina mikroorganismů. Z hlediska průmyslu se riboflavin vyrábí především fermentací pomocí mikroorganismů, jako jsou některé druhy hub nebo bakterií. Tento biotechnologický proces zahrnuje kultivaci mikroorganismů v médiu bohatém na živiny, které podporují produkci riboflavinu. Po fermentaci se riboflavin extrahuje, čistí a případně upravuje pro použití v potravinářství, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. [1, 2, 3, 4, 5]

Chemické složení a vlastnosti E101

Riboflavin má chemický vzorec C17H20N4O6 a jeho systematický název je 7,8-dimethyl-10-(D-ribityl)isoalloxazin. Struktura riboflavinu je složena z isoalloxazinového kruhu, který je spojen s ribitolovým řetězcem (cukerným alkoholem). Riboflavin je krystalická látka, která se ve své čisté formě jeví jako nažloutlé jehličky.

Co se týká jeho chemických vlastností, je tato látka mírně rozpustná ve vodě. Rozpustnost riboflavinu se výrazně zvyšuje v alkalických roztocích, což znamená, že se lépe rozpouští v zásaditých podmínkách. Naopak ve většině organických rozpouštědel, jako jsou ethanol nebo chloroform, je riboflavin nerozpustný nebo jen velmi málo rozpustný. Tato vlastnost je důležitá při jeho izolaci a purifikaci v biotechnologických procesech.

Zajímavou vlastností riboflavinu je pak jeho schopnost fluoreskovat. Když je riboflavin vystaven ultrafialovému světlu, vyzařuje jasnou žlutozelenou záři. Fluorescence je přitom způsobena elektronovými přechody v isoalloxazinovém kruhu riboflavinu. Tato vlastnost je využívána v biochemických a mikrobiologických studiích, kde riboflavin může sloužit jako fluorescenční marker pro sledování biologických procesů. [6, 7, 8, 9, 10]

Doporučená denní dávka riboflavinu

Doporučená denní dávka riboflavinu (vitamínu B2) se liší na základě věku, pohlaví a fyziologického stavu jednotlivce. Níže jsou uvedeny obecné doporučené dávky riboflavinu podle pohlaví, věku a zvláštních podmínek, jež jsou stanoveny různými zdravotnickými organizacemi:

• kojenci od narození do 6 měsíců: 0,3 mg/den,
• kojenci od 7 do 12 měsíců: 0,4 mg/den,
• děti od 1 do 3 let: 0,5 mg/den,
• děti od 4 do 8 let: 0,6 mg/den,
• děti od 9 do 13 let: 0,9 mg/den,
• chlapci od 14 do 18 let: 1,3 mg/den,
• dívky od 14 do 18 let: 1 mg/den,
• dospělí muži: 1,4 mg/den,
• dospělé ženy: 1,1 mg,
• těhotné ženy od druhého trimestru: 1,3 mg/den,
• těhotné ženy od třetího trimestru: 1,3 mg/den,
• kojící ženy: 1,4 mg/den.

Na otázku, zda je možné se předávkovat vitamínem B, odpovídá MUDr. Daniel Petr následovně: „Jelikož se jedná o vitamin rozpustný ve vodě, je mnohem těžší se jím předávkovat. Ale možné to je, vyšší dávky mohou způsobit průjem či zvýšené močení, případně i svědění kůže či přecitlivělost na světlo.“ [11, 12, 13]

Jaké má riboflavin účinky na zdraví?

Riboflavin je nezbytný pro různé tělesné funkce a má široké spektrum účinků na lidské zdraví. Tento vitamín hraje významnou roli v metabolismu, buněčné funkci a udržování optimálního zdraví. Podporuje zdraví trávicího systému tím, že napomáhá udržování zdravé sliznice střev a podporuje správnou funkci trávicích enzymů. To zajišťuje efektivní trávení a vstřebávání živin z potravy.

Jedním z hlavních účinků riboflavinu je jeho role v energetickém metabolismu. Riboflavin je součástí koenzymů flavin mononukleotidu (FMN) a flavin adenin dinukleotidu (FAD), jež se podílejí na přeměně sacharidů, tuků a bílkovin na energii v buňkách, čímž podporují produkci adenosinu trifosfátu (ATP), což je hlavní zdroj energie pro buněčné procesy.

Riboflavin má také antioxidační vlastnosti, které pomáhají chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály. Volné radikály jsou reaktivní molekuly, které mohou způsobit oxidační stres a poškození buněčných struktur, což může vést k chronickým onemocněním a stárnutí. Riboflavin jako antioxidant přispívá k neutralizaci těchto škodlivých molekul a pomáhá udržovat buněčnou integritu.

Vitamín B2 je nezbytný také pro udržení zdraví kůže, sliznic a očí. Jeho nedostatek může vést k různým dermatologickým problémům, jako je praskání koutků úst, záněty jazyka nebo seboroická dermatitida. Kromě toho je důležitý pro správné fungování očí a může pomoci předcházet očním onemocněním, jako je katarakta.

Dalším podstatným účinkem riboflavinu je jeho role v hematopoéze, což je proces tvorby a vývoje krevních buněk. Tento vitamín podporuje syntézu červených krvinek a přispívá k prevenci anémie. Zároveň je nezbytný pro růst a vývoj organismu, což je obzvláště důležité během dětství, dospívání a těhotenství. „Podobně jako vitamin B12 či kyselina listová (B9) je i riboflavin nutný pro správný vývoj plodu. Konkrétně podporuje správný vývoj kostí, svalů a nervové soustavy. V běžné stravě je ho dost, doporučená denní dávka v těhotenství je 1,4 mg,“ říká MUDr. Daniel Petr. [14, 15, 16, 17, 18]

V čem je riboflavin obsažen?

Tento vitamín se přirozeně vyskytuje v mnoha potravinách, a to jak živočišného, tak rostlinného původu. Navíc se riboflavin záměrně přidává také do dalších potravinových produktů, aby se zvýšil jejich nutriční obsah. Zde je přehled některých hlavních zdrojů riboflavinu:

• mléko a mléčné výrobky,
• maso a vnitřnosti,
• vejce,
• některé druhy ryb,
• zelená listová zelenina (špenát, brokolice, kapusta),
• luštěniny (fazole, čočka, hrách),
• cereálie a celozrnné produkty,
• ořechy a semena,
• sójové, mandlové a další rostlinná mléka.

Kromě výše uvedených zdrojů je riboflavin dostupný také ve formě doplňků stravy, které mohou být užívány samostatně nebo jako součást multivitaminových přípravků. Tyto doplňky jsou běžně k dostání v lékárnách a obchodech se zdravou výživou.

Riboflavin v kosmetice

Uplatnění nachází tato látka i v kosmetice, a to zejména díky svým mnohostranným přínosům pro zdraví kůže. Riboflavin má silné antioxidační vlastnosti, jež pomáhají chránit pokožku před poškozením volnými radikály, které mají na svědomí předčasné stárnutí pleti, vznik vrásek a ztrátu elasticity. Vitamín B2 tak pomáhá neutralizovat volné radikály a chrání pokožku před jejich škodlivými účinky.

Kromě toho má také pozitivní vliv na regeneraci kožních buněk a hojení ran. Díky své schopnosti podporovat růst a obnovu tkání může riboflavin přispět ke zlepšení celkového vzhledu pleti, snížení zánětů a urychlení hojení. Podporuje metabolismus buněk a syntézu lipidů, které jsou důležité pro udržení zdravé kožní bariéry. Hydratovaná a dobře vyživená pokožka je pružná, hladká a méně náchylná k podráždění a vysušení.

Některé studie navíc naznačují, že riboflavin může mít schopnost poskytovat určitou míru ochrany proti poškození pokožky způsobenému ultrafialovým zářením. Díky tomu, že je účinný při prevenci a léčbě různých dermatologických problémů, jako jsou akné, seboroická dermatitida a záněty kůže, se přidává do různých pleťových sér. Jako přírodní barvivo se pak využívá také například v rtěnkách a make-upu. [19, 20, 21, 22]

Co může způsobit nedostatek vitamínu B2?

Nedostatek vitamínu B2 (riboflavinu) může mít negativní dopad na zdraví člověka, protože tato látka je nezbytná pro řadu základních tělesných funkcí. Mezi typické příznaky patří praskání koutků úst nebo zánět jazyka. Tyto symptomy často doprovází i zánět ústní sliznice, což způsobuje bolestivost a obtíže při jídle a mluvení.

V důsledku nedostatku riboflavinu se u daného jedince může rozvinout také seboroická dermatitida, která způsobuje suché, šupinaté a červené skvrny na pokožce. Dalšími dermatologickými problémy jsou pak svědění a záněty postihující především oblasti s vyšší koncentrací mazových žláz, jako je obličej a oblast nosu. Kůže bývá často popraskaná a náchylná k infekcím.

Vzhledem k tomu, že je riboflavin důležitý rovněž pro zdraví očí, může jeho nedostatek způsobit i různé oční problémy. Jedním z častých příznaků je fotofobie neboli světloplachost a pálení či svědění očí. Nedostatek vitamínu B2 navíc zvyšuje riziko vzniku katarakty. To ostatně potvrzuje i MUDr. Daniel Petr: „Nedostatek riboflavinu způsobuje rozmazané vidění a dle některých studií je jeho optimální hladina prevencí rozvoje šedého a zeleného zákalu. V oku funguje jako antioxidant a pomáhá ke správnému přenosu světla na sítnici.“   [23, 24, 25, 26, 27]

Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, researchgate.net, scijournals.onlinelibrary.wiley.com, nzip.cz, wikiskripta.eu, sciencedirect.com, chemicalbook.com, web.vscht.cz, dk.upce.cz, mountsinai.org, health.clevelandclinic.org, nutritionsource.hsph.harvard.edu, healthline.com, medicalnewstoday.com, springer.com, cosmileeurope.eu