E236 (kyselina mravenčí) se v ČR nesmí používat. V parfémech pomáhá zakrýt nepříjemný zápach ostatních složek

Co je E236?

V potravinářském průmyslu se užívá kyselina mravenčí coby přídatná látka E236. Lze se setkat i s označením kyselina methanová, přičemž název kyselina mravenčí získala podle mravenčího jedu, v němž se vyskytuje. Do potravin se přitom přidává jako konzervační a antibakteriální činidlo.

Bývá složkou krmiv pro zvířata, kde zamezuje kažení potravin a uchovává nutriční hodnotu krmiva po delší dobu. Také se zdá, že účinně působí proti bakteriální infekci způsobené rodem Vibrio, která napadá krevety, což vede k jejich masivnímu úhynu. Kyselina mravenčí potlačuje růst těchto bakterií. 

Kyselina mravenčí byla schválena jakožto bezpečné potravinářské aditivum v USA, ale mělo by se jí denně přijmout maximálně 3 mg/kg tělesné hmotnosti. Ve vyšších dávkách totiž může mít diuretické účinky. Nicméně v Evropě včetně České republiky její použití schváleno není, stejně tak je zakázáno v Austrálii. Přirozeně ji obsahují kopřivy, jedlové jehličí, chloupky některých housenek (Bombyx processionea), ale i některé minerální vody. [1, 2, 3, 4]

Chemické vlastnosti

Kyselina mravenčí je bezbarvá, vysoce žíravá kapalina se štiplavým zápachem, jejíž chemický vzorec je CH2O2. Je mísitelná s vodou, korozivní pro kovy a její molární hmotnost činí 46,03 g/mol, hustota 1,22 g/cm³ a u bodu tání se uvádí 8,4 °C, bodu varu pak 100,8 °C. Jedná se o nejjednodušší karboxylovou kyselinu obsahující jeden uhlík, která je přítomná při bodnutí včel a mravenců v jejich jedu, proto se dříve získávala destilací mravenců. Estery a soli z ní odvozené se nazývají formiáty. 

Lze ji neutralizovat prostřednictvím hydrogenuhličitanu sodného. V chemii se užívá coby užitečné syntetické organické činidlo, redukční činidlo k redukci dichromanu sodného a draselného a ve směsi s kyselinou citronovou či HCL k odstranění usazenin oxidu železa. Prvním, kdo zaznamenal izolaci kyseliny mravenčí, byl v roce 1671 anglický přírodovědec John Ray. 

Kyselina mravenčí vzniká různými způsoby, může například být vedlejším produktem při výrobě kyseliny octové oxidací alkanů. Dále se získává hydrolýzou formamidu, což zahrnuje 3 kroky. V prvním se vytváří methylformiát při karbonylaci methanolu, v další fázi vzniká reakcí formamid a nakonec je kyselina mravenčí výsledným produktem spolu se síranem amonným hydrolýzy formamidu za použití kyseliny sírové. 

Nejstarším komerčním postupem její výroby pak je reakce mravenčanu sodného či vápenatého se silnými kyselinami, jako je kyselina sírová a dusičná. Zároveň se štěpí při zahřívání a kontaktu se silnými kyselinami, čímž vzniká oxid uhelnatý. Během zahřívání vypouští štiplavý kouř a dráždivé výpary. Vedle toho představuje meziprodukt při rozkladu organické hmoty v jezerním sedimentu. [5, 6, 7]

Použití E236 v potravinářství

Přirozeně je kyselina mravenčí obsažena v kopřivách, medu, ořeších nebo ovoci a zelenině, konkrétně například v ananasu, kiwi nebo jablcích. Vykazuje nízkou toxicitu, a proto ji v USA užívají v potravinářství, její použití však omezuje její vůně. Uplatňuje se coby konzervační prostředek kvůli svým fungicidním a baktericidním vlastnostem, čímž prodlužuje trvanlivost potravin.  

V krmivech pro zvířata působí kyselina mravenčí jako antimikrobiální činidlo a okyseluje je. Přispívá ke snížení kyselosti v trávicím systému a reguluje v něm mikroorganismy, např. snižuje u zvířat výskyt salmonely, Campylobacter a Escherichia coli.

Potraviny obsahující E236

Přídatná látka E236 se může v USA nalézat v těchto potravinách:

• marinády,
• uzené či nakládané ryby,
• zeleninové a ovocné pyré,
• nakládaná zelenina a ovoce,
• džusy, ovocné víno, brandy a pálenky vyrobené z jablek, hrušek, švestek a meruněk, 
• pekařské výrobky a cereálie,
• zmrzlina, želé bonbony a mléčné produkty (sýry). 

Při produkci vína navíc kyselina mravenčí podporuje kvašení. V sýru pak plní funkci nejen inhibitoru růstu bakterií, ale i regulátoru kyselosti. [8, 9, 10, 11, 12]

Účinky na zdraví

S kyselinou mravenčí si tělo snadno poradí, dokáže ji rychle metabolizovat, což se děje především v játrech, ale částečně i v ledvinách, střevní sliznici, slezině a plicích. Vstřebaná látka se poté rozštěpí na oxid uhličitý a vodu, zčásti pak z těla odchází močí v nezměněné podobě. 

Kyselina mravenčí v koncentraci vyšší než 10 % působí jako žíravina na kůži a oči. Vystavení se výparům může vyvolat nevolnost a zvracení. Při chronické expozici kyselině mravenčí může dojít k poškození ledvin a rozvinout se kožní alergie.

Kyselina mravenčí může rovněž vést k poškození oka a těžké metabolické acidóze. MUDr. Daniel Petr osvětluje, za jakých podmínek se tak děje: „Kyselina mravenčí je produkt metabolismu metanolu. Ten může být součástí pančovaných a domácích alkoholických nápojů, a pokud užijeme větší množství metanolu, tělo jej přemění na kyselinu mravenčí, která je zodpovědná za metabolickou acidózu.“

Pokud dojde k zasažení očí touto kyselinou, doporučuje se je vyplachovat vodou či běžným fyziologickým roztokem po dobu 20 až 30 minut, následně je třeba dotyčného co nejrychleji dopravit k lékaři. V případě zasažení pokožky se radí nejprve odejmout z těla kontaminovaný oděv, následně omývat postižené místo mýdlem a vodou a neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. 

Při vdechnutí kyseliny mravenčí se pak dostavují příznaky, jako je kašel, pálení v ústech, krku či na hrudníku a dušnost, poškozeného je nutné okamžitě přemístit na čerstvý vzduch a přivolat lékaře. Pokud nemá dotyčný křeče či není v bezvědomí, je dovoleno mu podat sklenici vody ke zředění chemikálie, za žádnou cenu však by se nemělo vyvolávat zvracení, tím byste dotyčnému mohli přitížit. [13, 14, 15]

Jaké má kyselina mravenčí použití?

Kyselina mravenčí má četné využití. Uplatnění nachází například v kosmetice, kde má vliv na hodnotu pH produktů, jejich trvanlivost a redukuje v nich mikrobiální aktivitu. To je zásadní zejména pro krémy nanášející se prsty, které mívají tendenci se kontaminovat. Kyselinu mravenčí nalezneme také v šamponech, sprchových gelech a barvách na vlasy. 

Přidává se i do parfémů, v nichž pomáhá skrýt nepříjemný zápach ostatních složek. Mimoto je účinným detergentem a bývá součástí průmyslových i domácích čisticích prostředků. Obsahuje ji i papír a lepenka určené k balení potravin a ve velkém množství se kyseliny mravenčí jako koagulantu spotřebovávalo při produkci kaučuku.

Kyselina mravenčí se týká i včel. Ve včelařství si jí cení jako látky, jež zaručuje budoucím generacím včel sílu a zdraví, jelikož dokáže vymýtit roztoče, kteří pro včely znamenají hrozbu. Jako miticid účinkuje například proti roztočíkovi včelímu (Acarapis woodi) či kleštíku včelímu. Vyskytuje se také ve fungicidech kvůli svým antibakteriálním vlastnostem, pročež je celkově žádaná v zemědělském sektoru. Jako pesticid pomáhá plodinám předcházet útokům různých druhů škůdců. 

Zároveň má mít vazodilatační účinek, což potvrzuje i MUDr. Daniel Petr: „Kyselina mravenčí má dle studie z roku 2019 vazodilatační (rozšiřuje cévy) účinky na tepny u myší. Vzhledem k toxicitě této látky ve vyšších dávkách je však potřeba provést další výzkum.“

Kromě toho se aplikuje při revmatoidní artritidě, neuralgii a bolesti svalů a kloubů jakožto analgetikum a zahřívací prostředek. Tuto její funkci vysvětluje MUDr. Daniel Petr následovně: „Kyselina mravenčí má protizánětlivé účinky, proto je součástí některých mastí a krémů na léčbu bolestivých kloubů či artritidy.“

Kyselina mravenčí se dále používá v kožedělném průmyslu, a to při činění, barvení a sterilizaci kůží. Nejenže kůži čistí a změkčuje, ale nadto jí zajišťuje vysoce kvalitní povrchovou úpravu. V textilním průmyslu pak slouží během procesu barvení ke stabilizaci barev přírodních i syntetických vláken. [16, 17, 18, 19, 20]

Zdroje: foodcom.pl, food-info.net, efsa.onlinelibrary.wiley.com, byjus.com, pubchem.ncbi.nlm.nih.gov, chemicalbook.com, testbook.com, scijournals.onlinelibrary.wiley.com, is.muni.cz, toppr.com, degruyter.com