Výtěžek z dobrovolného vstupného ve výši 60 000 Kč putoval na účet organizace Lékaři bez hranic, která se aktivně podílí na boji s Ebolou a dalšími krvácivými horečkami.
Vysoce nebezpečné nákazy
Ebola patří mezi vysoce nebezpečné nákazy (VNN), charakterizované vysokou úmrtností a transmisí. Mezi VNN se řadí například cholera, plicní mor, SARS či další virové hemoragické horečky (VHH) – kromě Eboly je to Lassa, Dengue nebo marburgská nemoc. Možnost zavlečení některé z VNN do České republiky je reálná. Riziko šíření nákazy je spojeno s turistikou, migrací obyvatel, vojenskými a humanitárními misemi, nelegálním dovozem zvířat, eventuálně hrozí i zneužití některých patogenů v rámci bioterorismu.
O epidemiologické připravenosti České republiky na možný výskyt některé z VNN hovořil hlavní hygienik ČR MUDr. Vladimír Valenta, Ph. D. „Systém připravenosti na vysoce nebezpečné nákazy vychází z mezinárodních předpisů a můžeme jej v rámci evropského regionu považovat za nadprůměrný. K dispozici jsou směrnice a na několika falešných případech nákazy ověřené podrobné informace, upravující postup všech resortů včetně integrovaného záchranného systému. Uvedené postupy zahrnují i opatření přijímaná v letadlech, na letištích a hraničních přechodech. V případě výskytu vysoce nebezpečné nákazy putuje rychlá informace epidemiologovi a hlavnímu hygienikovi a okamžitě se aktivuje systém, během něhož se realizuje transport pacienta do příslušného zdravotnického zařízení, jeho izolace a poskytnutí adekvátní léčby. Současně jsou přijata karanténní opatření, zahrnující mimo jiné vyhledávání kontaktů nákazy,“ uvedl MUDr. Valenta.
Nesmírně důležité je podle něj odebírání cestovatelské anamnézy a věnování pozornosti symptomům u lidí vracejících se z rizikových zemí. „V současnosti prověřujeme aktuální pobyty českých občanů a zahraničních studentů v zemích postižených epidemií Eboly. Co se týče dalších opatření, průběžně probíhají opakovaná jednání Komise pro řešení výskytu závažných onemocnění a meziresortní jednání, poskytli jsme také finanční a materiální humanitární pomoc do zahraničí,“ informoval hlavní hygienik. V závěru příspěvku vyzdvihl význam práce epidemiologů a hygienické služby, bez nichž by nebylo možné případnou epidemii zvládnout. „Mnozí kolegové pracují obětavě a nad rámec svých povinností. Musím však připomenout, že během posledních 10 let výrazně klesly výdaje na provoz hygienické služby, mzdy našich pracovníků jsou o polovinu nižší než mzdy nemocničních lékařů, navíc lékařů hygienické služby ubývá a zvyšuje se jejich průměrný věk,“ upozornil MUDr. Valenta.
Ebola a zdravotníci
Mezi zdravotníky, kteří jsou nejvíce ohroženi vysoce nebezpečnými nákazami, patří praktičtí lékaři, sestry, pracovníci RZS, personál lůžkových zařízení, patologové a lidé působící v pohřebnictví. Na důsledné zjišťování cestovatelské anamnézy u navrátilců z ciziny a používání ochranných opatření upozornila nejen v souvislosti s probíhající epidemií Eboly také primářka infekčního oddělení Nemocnice Na Bulovce MUDr. Hana Roháčová, Ph. D. „V čekárnách lékařů by mělo viset upozornění pro pacienty: ‚Pokud jste se vrátili z Afriky, okamžitě to nahlaste zdravotnickému personálu!‘ Nakaženého pacienta je nutno izolovat. Zde chci upozornit, že ochrana obyvatel a zdravotníků je nadřazena právům pacienta. Při podezření na vysoce nebezpečnou nákazu je nezbytné použít standardní ochranné pomůcky, které je vhodné mít pro ten případ připravené v ordinaci. Dále je třeba zavřít ordinaci a kontaktovat epidemiologa, který určí další postup. Sestra mezitím sepíše seznam kontaktů nemocného,“ vysvětlila Hana Roháčová.
Jak dále infektoložka uvedla, samotná horečka u cestovatelů může mít pochopitelně více příčin, těmi nejčastějšími je nákaza malárií či Dengue. Pacient také může mít duplicitní nákazu. Podle infektoložky je vždy lepší situaci přecenit než nebezpečí zavlečení Eboly podcenit.
Ebola a WHO
Jakou roli sehrává Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné epidemii Eboly, jaké kroky v tomto ohledu podnikla a jakými disponuje prostředky pro potírání nákazy, informovala ředitelka Kanceláře WHO v České republice MUDr. Alena Šteflová, Ph. D., MPH.
WHO se podílí na kontrole ohnisek nákazy, zavádění preventivních opatření, péči o nemocné a dále podporuje vlády a informuje veřejnost o dané problematice. V souvislosti s aktuální epidemií monitoruje epidemiologickou situaci v jednotlivých zemích a rozesílá pravidelné zprávy. „Začátkem srpna vyhlásila WHO stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu. Vyhlášení tohoto stavu je spojeno jak s obchodními a turistickými restrikcemi, tak s větším vlivem WHO na vlády jednotlivých zemí a mobilizací zahraniční pomoci,“ vysvětlila MUDr. Šteflová.
Ebola byla v rámci aktuální epidemie hlášena z 8 zemí (probíhala nebo probíhá v 6 afrických státech, importovaná nákaza se objevila ve Španělsku a USA). Z pohledu známých a zachycených epidemií je tato epidemie Eboly první, která překročila hranice jednoho státu a šíří se na další území. Navíc se objevila v lokalitách dosud Ebolou nezasažených. V polovině listopadu tohoto roku měla Ebola na svědomí už 15 tisíc nakažených, z toho 5 tisíc nemoci podlehlo. Nejvíce nemocných hlásí Libérie, Sierra Leone a Guinea. Nakaženo bylo téměř 600 zdravotníků, z nichž více než 3 stovky zemřely. Postižené země se potýkají jak s nedostatkem lůžek pro nemocné, tak s nedostatkem lidských zdrojů. Náklady na zastavení epidemie činí orientačně 490 milionů dolarů, nejsou zde však započítány náklady na širší podporu postižených zemí. Z léčebných možností jsou k dispozici pouze produkty krevních derivátů a podpůrná léčba, ve fází klinického testování je několik kandidátních vakcín. „Použití těchto vakcín v současné epidemii provázely etické otazníky, nicméně v polovině srpna udělil etický expertní panel souhlas k tomu, že za závažných okolností, jako je tato, může být uvedená experimentální léčba za určitých podmínek použita,“ řekla Alena Šteflová. Současně upozornila, že Ebola není zdaleka jediným epidemiologickým problémem, který je třeba řešit. Africké země postižené Ebolou devastuje malárie, cholera a HIV, přičemž tyto země v současnosti nemají kapacitu problém řešit, neboť veškeré zdroje byly vloženy do boje s Ebolou.
Specializované centrum v Těchoníně
O aktuálních kapacitách a schopnostech Armády České republiky (AČR) při reakci na výskyt vysoce nebezpečné nákazy informoval ředitel odboru biologické ochrany Těchonín Vojenského zdravotního ústavu Praha pplk. RNDr. Michal Kroča, Ph. D. AČR disponuje od roku 2011 specializovanou infekční nemocnicí, která má 40 lůžek v pohotovostní připravenosti, dále mobilní kapacity s izolačními boxy a personální kapacitu asi 50 lidí, kteří jsou schopni být do 120 minut na pracovišti. Toto zažízení pracuje v režimu biologické ochrany BSL-4, tedy nejvyšším možném režimu pro práci s VNN. AČR je schopna zajistit pozemní i letecký transport pacientů s VNN, disponuje vybavením pro dekontaminaci zamořených prostor a materiálu, stejně jako laboratorní diagnostikou. Zatímco Centrum pro řešení vysoce nebezpečných nákaz je součástí Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce, specializované infekční oddělení v Těchoníně slouží jako zálohové pracoviště pro dané účely.
Situace je kritická
Z jiného pohledu pak ředitel pobočky Lékařů bez hranic Mgr. Pavel Gruber a jeho kolegyně MUDr. Dora Jedličková seznámili účastníky konference s aktivitami své organizace v boji s hemoragickými horečkami a zkušenostmi z probíhající epidemie Eboly. „Současná situace v afrických zemích je kritická, neboť centra jsou v situaci, kdy musejí odmítat prokazatelně nakažené pacienty,“ upozornil Mgr. Gruber. Lékaři bez hranic mají v současnosti v zemích postižených epidemií Eboly kolem 3 tisíc pracovníků (z toho asi 2800 místních a necelých 300 zahraničních), na boj s epidemií Eboly poskytli letos 1000 tun materiálu, výdaje za rok 2014 činily 1 500 000 Kč.
Zleva: Milan Kubek, Hana Roháčová, Vladimír Valenta, Michal Kroča a Alena Šteflová