Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) už zemřelo více než 120 zdravotních pracovníků a dalších 240 se krvácivou horečkou nakazilo.
Manžel nakažené lékařky zemřel ve městě Port Harcourt 22. srpna. Předtím léčil pacienta, který byl v kontaktu s Liberijcem, jenž virus koncem července do Nigérie zavlekl. Nigerijští lékaři za epidemii zaplatili tvrdou cenu: ze šesti lidí, kteří v nejlidnatější africké zemi na ebolu zemřeli, byli dva lékaři a dvě zdravotní sestry.
WHO už nad „bezprecedentním“ počtem zdravotníků zasažených virem ebola vyjádřila znepokojení. Oběti mezi lékaři a sestrami tvoří téměř 13 procent z celkového počtu mrtvých; podle oficiálních údajů WHO tato nemoc k 26. srpnu měla celkem 1552 obětí a 3062 nakažených.
V Guineji, kde zatím zemřelo 430 lidí, si zdravotní sestry agentuře AFP postěžovaly, že jim chybí i nejzákladnější vybavení k ošetřování pacientů a musí si samy kupovat takové věci, jako jsou rukavice a ochranné oděvy.
V Senegalu lékaři léčí mladého muže z Guineje, který se stal prvním senegalským potvrzeným případem nákazy. To jen posílilo obavy, že se krvácivá horečka, na niž neexistuje žádné očkování a léky jsou jen ve zkušební fázi, rychle šíří do dalších oblastí.
Úřady ve Stockholmu v neděli oznámily, že se ve švédské metropoli objevil případ, u nějž je podezření na ebolu. Podle dostupných informací jde o pacienta z neupřesněné africké země, který do Švédska přijel před několika dny. Odborníci nicméně ujišťují, že rozšíření eboly ve Švédsku je „vysoce nepravděpodobné“.
Při nynějším tempu postupu nákazy WHO odhaduje, že může trvat šest až devět měsíců, než se nemoc podaří dostat pod kontrolu. Za tuto dobu může být nemocí postiženo více než 20.000 lidí a odhadované náklady dosáhnou nejméně 490 milionů dolarů (asi 10,4 milionu Kč).