Například National Heart,Lung and Blood Institute (NHLBI)v USA začal v roce 1999 sponzorovat program WISE - Women’’s Ischemic Syndrome Evaluation,zaměřený na získání základních informací o rozdílech mezi muži a ženami v oblasti ischemické choroby srdeční. Výsledky čtyřletého sledování přinesly řadu originálních poznatků,které byly publikovány především v roce 2006 v Journal of American College of Cardiology,Circulation a dalších odborných časopisech. Je jistě pozoruhodné,že například v roce 2000 zemřelo v USA na komplikace ischemické choroby srdeční o 60 000 více žen než mužů.
V českém písemnictví jsou práce,které se věnují odlišnostem všech aspektů kardiovaskulárních onemocnění u žen,dosud jen ojedinělé. Přitom ischemická choroba srdeční zůstává u žen v České republice hlavní příčinou úmrtí a je pozoruhodné,že je na prvním místě jako příčina úmrtnosti u žen ve všech věkových kategoriích již od 35 let. Významně převyšuje například úmrtnost na nádorová onemocnění,data z roku 2005 ukazují,že 38 %všech úmrtí žen mělo vztah k ICHS, podíl nádorových onemocnění byl ve stejném roce pouze 22%. Riziko kardiovaskulárních onemocnění u žen narůstá především v období menopauzy,kdy dochází k nepříznivým změnám v profilu lipidů,častěji se manifestuje hypertenze,přibývá žen s metabolickým syndromem.
Přes uvedená fakta jsou ICHS a další komplikace aterosklerózy (cévní příhody mozkové a ischemická choroba dolních končetin)u žen podceňovány. Nepříznivou prognózu u žen s ICHS se dosud nepodařilo ovlivnit,přestože je známé,že postižení věnčitých tepen stenózující aterosklerózou je obecně menší a funkce levé komory srdeční je lepší než u mužů. Důvodů je jistě více,na prvním místě je to prokázaný fakt,,že mortalita na ICHS přes mnohé pokroky v diagnostice i v léčbě zatím klesla především u mužů,nikoliv u žen. V USA bylo na řadě pracovišť prokázáno,že péče o ženy s akutními koronárními syndromy je na nižší úrovni,než je tomu u mužů.
Řada prací poukazuje i na to,že v diagnostice a léčbě kardiovaskulárních onemocnění je negativním faktorem pro ženy již předpojatost lékařů. Podle uveřejněných dat je například v léčbě akutních koronárních syndromů u žen podstatně méně využíváno současných doporučených postupů - méně žen má v časné fázi onemocnění selektivní koronarografii a následně jsou pak méně často ošetřovány v současné době optimálním léčebným postupem - časnou koronární intervencí.
V mimořádné příloze Postgraduální medicíny jsme se pokusili poukázat na rozdíly kardiovaskulárních onemocnění mezi muži a ženami v širším pohledu. Již první sdělení prof. Ošťádala je zajímavým pohledem na rozdíly mezi srdcem mužů a žen,následující sdělení dr. Piťhy se zabývá reprodukčním stárnutím a jeho vlivem na srdce. Největší prostor je věnovan rizikovým faktorům aterosklerózy a ischemické chorobě srdeční (doc. Cífková,prof. Rosolová,prof. Češka,prof. Aschermann),následují sdělení o závažných komplikacích ICHS,ale i o jiných srdečních onemocněních. Srdečním selháním se zabývá prof. Špinarová,poruchami rytmu pak MUDr. Lefflerová,která také přispěla informacemi o zátěžových testech u žen. Zařazena jsou také sdělení o chlopenních srdečních vadách u žen (MUDr. Koudelková)a o moderních přístupech léčby u závažného srdečního selhání - mechanických srdečních podporách od doc. Neužila.
Potěšilo nás,že se nám podařilo získat k sepsání právě této problematiky především autorky, přesto jsme se u některých článků museli spokojit i s muži,snad nám to ženy prominou. Na závěr ještě velké poděkování dvěma ženám,bez nichž bychom tuto přílohu jistě nemohli publikovat - srdečný dík šéfredaktorce MUDr. Michaele Luňákové a editorce PhDr. Editě Vitoušové. Pouze jejich trpělivost se všemi autory vedla k tomu,že ke sjezdu České kardiologické společnosti v roce 2008 dostáváte soubor článků,který by měl přispět k většímu zájmu o kardiovaskulární onemocnění jak u mužů,tak především u žen.
Renata Cífková, Michael Aschermann