Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se deprese stane do roku 2030 nejrozšířenější nemocí lidské populace. V České republice překročil v roce 2011 počet ambulantně léčených pacientů s depresí poprvé 100 tisíc. Odhady nicméně hovoří až o 500 tisících Češích s touto nemocí.
Hledání prediktorů efektu léčby
Pozitivní reakce na první léčbu antidepresivem dosahují pouze dvě třetiny pacientů. „Kromě hledání nových léčebných možností se výzkumné týmy celého světa pokoušejí identifikovat pacienty či skupiny pacientů, u nichž je vyšší pravděpodobnost pozitivního výsledku léčby. Vědci tak zkoumají prediktory, jež souvisejí s efektem terapie a vyskytují se ještě před jejím zahájením či krátce po něm. Díky jejich znalosti by bylo možné výrazně snížit dobu, kterou je pacient vystaven utrpení psychických obtíží. V současné době lze totiž to, zda lék danému pacientovi tzv. zabere, poznat až po čtyřech až šesti týdnech,“ popisuje MUDr. Martin Bareš z Národního ústavu duševního zdraví, jeden z autorů výzkumu.
Ačkoli byla prokázána souvislost výsledku antidepresivní léčby s řadou různých biologických (neurofyziologické, metabolické, genetické atd.), psychologických či klinických faktorů, nelze bohužel žádný z nich považovat za dostatečně spolehlivý na to, aby jej bylo možné doporučit pro použití v rutinní klinické praxi.
Role EEG kordance
MUDr. Martin Brunovský, Ph. D., a MUDr. Martin Bareš z Národního ústavu duševního zdraví přišli s myšlenkou sledovat zároveň dva klinické indikátory odpovědi na léčbu v kombinaci s neurofyziologickým parametrem – EEG kordancí.
„První dva parametry se týkají zlepšení klinického stavu pacienta – po prvním týdnu léčby a po druhém týdnu léčby, kdy se provádí hodnocení závažnosti depresivních symptomů, k čemuž se využívají nejrůznější škály. V našem případě se jednalo o škálu MADRS (MontgomeryAsberg Depression Rating Scale). Ta je asi nejčastěji aplikovanou škálou pro objektivní hodnocení depresivní symptomatologie a její změny. Třetím parametrem pak byla změna hodnoty EEG kordance, kdy jsme sledovali rozdíl mezi hodnotou na počátku a po prvním týdnu léčby. EEG kordance je matematicky vypočítaný parametr, který je stanovován ze záznamu elektrické aktivity mozku, tedy z elektroencefalogramu,“ vysvětluje MUDr. Brunovský.
Slibný nástroj
Díky tomuto postupu dokázali vědci správně odhadnout dosažení pozitivního či negativního výsledku léčby u 83 % pacientů. Důležité také je, že použité postupy jsou relativně levné a nenáročné na přístrojové vybavení. Detailní výsledky tohoto projektu Národního ústavu duševního zdraví byly publikovány v časopise European Archives of Psychiatry and Clinical Neuroscience.
„Námi dosažené poznatky v oblasti predikce antidepresivní odpovědi přinášejí slibný a perspektivní nástroj, který umožní zkrátit dobu strádání pacientů s depresí a významně zredukovat finanční výdaje za neúčinnou léčbu. Zároveň otevírají nutnost jejich klinického ověřování na větším počtu pacientů a cíleně pro různé konkrétní typy antidepresiv. Nabízí se také možnost kombinace našeho modelu s dalšími možnými prediktory z jiných oblastí výzkumu depresivní poruchy. To je také předmětem současného grantového projektu probíhajícího v Psychiatrickém centru Praha, který bude pokračovat v nově zřizovaném Národním ústavu duševního zdraví,“ uzavírá MUDr. Martin Bareš.