Uvádí se to ve studii britské výzkumné organizace The Economist Inteligence Unit (EIU). V žebříčku zemí s nejlepšími podmínkami pro zdravotní turistiku vede Francie, následuje ji však Mexiko a páté je Polsko.
Zdravotní turistika je starý fenomén, bývala však výsadou bohatých pacientů z chudších zemí, kteří přicházeli do západních nemocnic za nejlepší dostupnou léčbou.
Díky snahám vyspělých zemí o omezování rostoucích zdravotních nákladů se chudším zemí s kvalitními lékaři a nemocnicemi otevírají velké možnosti, jak získat nové příjmy a zajistit rozvoj zdravotní péče z vnějších zdrojů, uvádí EIU.
„Řada rozvíjejících se zemí buduje zdravotnická zařízení světové třídy právě v době, kdy ve vyspělém světě rostou tlaky na omezování zdravotních nákladů. To již vede k posunu v tocích turistiky a pacienti z rozvinutého světa směřují do rozvíjejících se zemí,“ píše studie.
EIU sestavila žebříček zemí s nejlepšími podmínkami pro zdravotní turistiku na základě kvality domácích lékařů a systémů zdravotnictví, dále úrovně a bezpečnosti okolního prostředí a konečně nákladů služeb. Zatímco první dva faktory mluví pro vyspělé země, faktor nákladů zvýhodňuje ostatní svět. V první desítce tak vedle Francie, USA, Německa nebo Švédska figuruje kvůli nízkým cenám Polsko a Bulharsko.
Studie nezapomíná ani na rizika a etické problémy zdravotní turistiky. Upozorňuje například, že dlouhé čekací lhůty na transplantaci orgánů v řadě vyspělých zemí vedou k tomu, že velké množství tamních čekatelů je ochotno za náhradní orgán zaplatit. To zvyšuje nebezpečí, že by chudší lidé rozvojového světa mohli být nuceni k nelegálním darům orgánů, uvádí EIU.