Evropská komise upozornila na rizika ve zdravotnických systémech, ale za největší hrozbu pro veřejné zdraví na celoevropské úrovni jasně označila právě "váhavost vůči očkování". Tu by přitom prý mělo být možné řešit lepší "zdravotní gramotností", tedy informovaností obyvatel o skutečných pozitivech i rizicích očkování, bojem proti množícím se dezinformacím a aktivním zapojením zdravotnického personálu.
Druhým hlavním trendem změn zdravotnických systémů, na který unijní exekutiva upozorňuje, je digitální transformace v oblasti propagace zdraví a prevence nemocí. Digitalizace však nemá jen vítěze, upozorňuje EK.
"Lidé, kteří by mohli mít z nástrojů mobilního zdravotnictví a dalších digitálních technologií největší prospěch, k nim nejspíše nebudou mít snadný přístup," zdůraznila Evropská komise. Podle průvodní unijní zprávy je v EU místy stále ještě realitou nedostatečná dostupnost zdravotní péče.
Nejvýznamnějším obecným trendem ve všech zemích evropského bloku je posun k prevenci a primární péči, soudí Evropská komise.
Informování o zdravotním stavu populace v EU a sledování situace ve zdravotnictví zahájila EK v roce 2016, aby členským státům EU pomohla zlepšit zdraví občanů a výkonnost zdravotnických systémů. Součástí cyklu zprostředkovávání informací je i zveřejnění zdravotních profilů jednotlivých zemí.
Například v České republice je podle unijních informací problémem obezita, která se v roce 2017 týkala 20 procent obyvatelstva, což je víc než průměr v Evropské unii průměrných 15 procent.
Přispívají k tomu špatné stravovací návyky a nízká pohybová aktivita, upozorňuje zpráva. Obyvatelé Česka rovněž konzumují ročně o 1,7 litru více alkoholu na osobu (11,6 litru) než je průměr EU.
Evropská komise se snaží iniciativou Zdravotní stav populace v EU zlepšit zdraví občanů a výkonnost zdravotnických systémů, na přípravě materiálů spolupracuje s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a a s Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů, kromě EU se informování týká také Norska a Islandu.