Uvedl to Karl Stroetmann z německé společnosti Empirica, která vyhrála výběrové řízení a pro EK posudek provádí.
„Česko je, jak se zdá, se svým projektem dál než téměř všechny ostatní země,“ míní Stroetmann.
Většina evropských států již elektronické zdravotnické programy zavádí nebo se k tomu chystá. Francie například počítá s tím, že by elektronickou zdravotní dokumentaci měl mít od roku 2007 každý její občan.
Elektronickou zdravotní knížku má v ČR asi 750.000 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Do systému se zapojilo přes 7300 lékařů, laboratoří, nemocnic a lékáren, což je zhruba čtvrtina. V knížce mají lidé zapsány obtíže, diagnózy, vyšetření i užívané léky. Přístup k údajům pak mají lékaři, jimž to pacient dovolí.
Na projektu IZIP dokládal ministr David Rath napojení ODS na peníze VZP. Ve firmě, která knížky provozuje, figurují totiž členové ODS Miroslav Ouzký a Milan Cabrnoch.
Podle Ratha byla společnost zvolena bez výběrového řízení, VZP ji jen vyzvala jako jediného zájemce. Získání zakázky označil ministr za „typickou ukázku zneužívání politického postavení“. Zvažuje, že by VZP
přestala projekt hradit. Tvrdí, že jeho efekt je malý.
Od roku 2001 VZP do projektu vložila zhruba 300 milionů.
„To je absolutní vtip,“ reagoval na částku expert. Dodal, že německý systém elektronických zdravotních karet, k nimž budou mít přístup lékaři a nemocnice, si vyžádá zhruba 1,5 miliardy eur (asi 45 miliard korun).
„Přesto se náklady díky odbourání papírování za tři roky vrátí,“ zdůraznil Stroetmann. Anglický program národní zdravotní služby pak podle něj funguje asi tři roky a stál deset miliard eur (asi 300 miliard korun). „Český systém je možná ale také tak levný proto, že je na internetu,“ míní odborník.
Na odbourání zbytečného předepisování léků se podle něj dá v některých případech ušetřit až 20 či 30 procent nákladů.
Hlavním přínosem elektronického zdravotnictví by však neměly být jen úspory, ale především lepší péče, tvrdí expert. Díky dostupnosti záznamů a výsledků vyšetření mohou lékaři zvolit vhodnější léčbu a zahájit zákroky i provést vyšetření rychleji.
Posuzovatelé vybrali desítku již fungujících programů z různých zemí. Jejich cílem je najít ekonomicky přínosný model, z něhož by jednotlivé státy mohly vycházet. IZIP zvolili ze dvou důvodů.
„Může se do něj zapojit velká část obyvatel. Jedinečné je ale to, že v jeho centru stojí pacient. Internetová aplikace je vytvořena z jeho pohledu,“ upřesnil Stroetmann.
ČTK