Takový je průběžný výsledek letošních akvizičních aktivit společnosti IZIP, která EZK provozuje pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP).
A ofenziva je to vskutku plošná: do ulic větších měst vyslal IZIP přes tisícovku obchodních zástupců, k registraci do systému lákají i lékaři či lékárny, internetovou zdravotní knížku si lze založit přes internet, nebo dokonce na 850 pobočkách České pošty, jež jsou součástí sítě Czech-Point.
„Chceme, aby IZIP pořádně fungoval, tedy aby do něj bylo zapojeno co nejvíce pojištěnců i zdravotnických subjektů, tedy lékařů, nemocnic či lékáren. Uvidíte, že brzy dostane systém internetových zdravotních knížek ještě mnohem větší spád, nabereme druhý dech,“ slibuje Tomáš Mládek, místopředseda představenstva IZIP a ředitel pro strategii a rozvoj.
POLOVINA NEMOCNIC, ČTVRTINA LÉKAŘŮ
Aktuální statistiky hovoří o tom, že do systému EZK dosud vstoupilo necelých třináct tisíc odborných zdravotnických pracovníků, tedy asi čtvrtina ze všech lékařů, lékáren či laborantů pracujících v Česku. K tomu je nutné připočítat stovku nemocnic a poliklinik, kterých je v zemi celkem 198.
„Cílem je mít do konce letošního roku smluvně zajištěno 50 procent české ,lékařské populace', což přibližně představuje 20 tisíc osob. Nicméně naším hlavním záměrem není masa lékařů zapojených do systému, ale jejich aktivní využívání Elektronické zdravotní knížky. Aby do ní zapisovali záznamy o pacientech, jejich zdravotním stavu, předepsaných lécích či výsledcích vyšetření,“ tvrdí Mládek.
Proto IZIP zavedl několik motivačních opatření: za každý záznam do EZK inkasuje lékař dvě koruny, vyplnění anamnézy pacienta je honorováno několika desítkami korun. „Je to spíše symbolická odměna, vyjádření díku, že tomu lékař věnoval čas. Na druhé straně - až 90 procent medicínských softwarů nainstalovaných v ordinacích komunikuje s IZIP automaticky, takže se samotným průběžným ,plněním' systému nemají doktoři žádný časový ani finanční náklad,“ vysvětluje Mládek.
VZP UŠETŘÍ
„Zdravotnické“ výhody EZK jsou prý pro lékaře i pacienty jednoznačné. Obě strany prostřednictvím internetu získávají zabezpečený přístup ke zdravotním informacím 24 hodin denně, což umožňuje rychleji stanovit diagnózu a v konečném důsledku to zkvalitní, případně zrychlí léčbu.
„Na straně klienta navíc zdravotní knížka nabízí spoustu užitečných funkcí, například vyhodnocování měření tlaku, které si pacient sám provádí, upomínkovač na preventivní prohlídky a očkování, sledování BMI, hladiny tělesného tuku či cukru. A také výkaz provedených úkonů od jednotlivých lékařů, tedy objem peněz, jež zdravotní pojišťovna za jeho léčení zaplatila,“ vypočítává marketingový ředitel IZIP Tomáš Staněk.
V konečné fázi by právě Všeobecná zdravotní pojišťovna, jež v minulosti vývoj EZK spolufinancovala, a IZIP ji poskytuje exkluzivně jen jejím pojištěncům, měla ušetřit. Jednak díky odstranění zbytečných opakovaných vyšetření a zdravotních výkonů (odborné odhady o výši zbytečné péče se pohybují mezi patnácti až třiceti procenty) a zároveň větší „kontrola“ ze strany koncových klientů zabrání zbytečnému plýtvání; kromě jiného i nadměrnému vykazování zdravotnické péče.
„To většinou není případ praktických lékařů, kteří přibližně 90 procent svých příjmů inkasují ve formě paušálních plateb od pojišťovny, za každého evidovaného pacienta zhruba 50 až 60 korun měsíčně. Takový lékař nemá ambici zbytečně moc léčit, ale pacienta vyléčit,“ říká Mládek.
Právě praktikové - jak pro dospělé, tak pediatři - jsou pro IZIP v současnosti nejžádanějším článkem řetězce na medicínské straně. „Vedou anamnézu klientů, posílají je ke specialistům, slévají se u nich informace z různých vyšetření, a především jsou takzvanými rychloobrátkovými lékaři. Pod rukama jim projde nejvíc pacientů v celém systému zdravotnictví,“ vysvětluje.
CÍL: PĚT MILIONŮ
V současnosti je do systému Elektronické zdravotní knížky zapojeno nejvíce zdravotních pracovníků z Moravskoslezského kraje (více než 1600), naopak nejvíce uživatelů EZK je v Ústeckém kraji (na konci dubna zhruba 160 tisíc). Dvoumilionový cíl pro letošní rok se podle Staňka podaří překonat - pokud se nestane něco zásadního - několik týdnů před koncem roku. Dlouhodobější vize IZIP a VZP se vážou k roku 2013, kdy by dle informací týdeníku EURO mělo být v systému zapojeno pět milionů pojištěnců.
„Musíme si ale uvědomit, že tyto akviziční aktivity něco stojí. Pokud se VZP jako zadavatel rozhodne náklady na získávání uživatelů omezit, budeme se tomu muset přizpůsobit,“ upozorňuje Staněk. IZIP za přivedení klienta do systému EZK platí nasmlouvaným firmám Tysam a Total Brokers, jež zastřešují pouliční obchodní zástupce, poplatek ve stovkách korun. Další peníze v řádech stokorun pak vyplácí za přetažení pojištěnce od konkurenční zdravotní pojišťovny.
„Pro nás to není nějak zásadně výnosný byznys. Marže je poměrně nízká, navíc hradíme náklady na zpracování přihlášek, tisk a rozesílání hesel ve speciálních obálkách jako na PIN kódy k platebním kartám. Jde nám o to, aby systém využívalo co nejvíce lidí i zdravotnických zařízení,“ dodává Mládek.