Je zřejmé, že kvůli zavádění moderních léčebných postupů, prodlužování střední délky života občanů či jejich stoupajícím nárokům na vyšší čerpání lékařské péče se naše zdravotnictví nevyhne dalšímu růstu výdajů. Je tedy nezbytné hledat další zdroje, zejména uvnitř systému, který je v současném stavu zoufale neefektivní.
Možnou cestu ukazuje model eHealth. Podle evropské studie ušetří totiž elektronické zdravotnictví až pětinu nákladů hrazených ze zdravotního pojištění. Jde tak o desítky miliard korun, které by mohly být investovány v jiných oblastech zdravotnictví, kde finance chybí.
Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) mohla jen v roce 2009 elektronická správa přinést českému zdravotnictví úspory ve výši 53 miliard korun.
Příklady táhnou
O výhodách eHealth dobře vědí například ve Švédsku, kde již téměř všechna zdravotnická zařízení používají elektronickou zdravotní dokumentaci a 80 procent lékařských předpisů je vydáváno elektronicky.
„Díky digitalizaci a elektronické archivaci dokumentů ušetříme přes dva miliony eur (cca 48 milionů korun) ročně a pracujeme mnohem efektivněji,“ potvrzuje Annika Olsbergová z nemocnice regionu Kronoberg. Britští pacienti mají zase možnost zřídit si tzv. Summary Care Record (SCR), ve kterém lékaři v případě krizové situace najdou základní údaje o zdravotním stavu pacienta.
Náklady na eHealth v Británii se ovšem mohou podle posledních odhadů dostat až na 50 miliard liber (cca 1,5 bilionu korun). Zajímavý je také vývoj v sousedním Slovensku, které vyčlenilo na projekt eHealth celkem 400 milionů eur (12 miliard korun).
Ve srovnání s těmito údaji vychází i provoz nejdéle běžícího systému elektronického zdravotnictví v ČR, služby Elektronických zdravotních knížek, jako velmi efektivní - za 10 let fungování a budování komplexního informačního systému stál přibližně jednu miliardu korun.
Dle Národního plánu rozvoje eHealth v ČR je v první řadě třeba vytvořit ucelenou koncepci, která by zefektivnila poskytování zdravotní péče, a tím v konečném důsledku zvýšila její kvalitu.
Náskok díky informacím
Informace představují vždycky výhodu, a ve zdravotnictví to platí obzvlášť. Lékař, který při svém rozhodování využívá informace o předchozích vyšetřeních a léčbě, určí diagnózu lépe, než kdyby takové informace nevyužíval. Proto eHealth pracuje s kombinací výhod online sdílení a předávání zdravotních informací.
Realizace tohoto řešení je možné úspěšně dosáhnout připojením všech zdravotnických zařízení k internetu a co možná nejúplnějším elektronickým vedením zdravotní dokumentace, přičemž informace by měly být vždy označeny tak, aby bylo zřejmé, kdo je vytvořil.
Elektronická zdravotní knížka
Příklad úspěšné elektronizace informací ve zdravotnictví představuje Elektronická zdravotní knížka (EZK), která obsahuje i data pro záchranu života, která jsou přístupná lékařům záchranné služby. Kromě toho nabízí také přehledy vykázané péče, uhrazených regulačních poplatků a doplatků na léky nebo upozornění na preventivní aktivity a zdravotní rizika.
Systém EZK je jako jediný v ČR zapojen do programu epSOS, který umožňuje rychlou komunikaci mezi různými evropskými systémy elektronických zdravotních záznamů. Výhodou je, že EZK je poskytována pojištěncům VZP ČR zcela zdarma. Údaje pacient zpřístupňuje jen osobám, které si sám určí.
Karta života
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR poskytuje svým pojištěncům Kartu života. Ta stejně jako EZK nabízí informace o zdravotním stavu pacienta, neumožňuje ale lékaři zadávat validní informace - pacient je totiž může sám změnit.
To v důsledku představuje možné riziko zanesení chybných informací pacientem, což může mít i fatální důsledky. Karta života v podstatě neumožňuje sdílet zdravotní data online a ve srovnání s řešením EZK nepředstavuje komplexní informační systém.
Karta klienta a datové schránky
Na začátku dubna tohoto roku zástupci ministerstev zdravotnictví a práce a sociálních věcí představili projekt Karta klienta. Jde o návrh, který plánuje využít pro práci se zdravotními informacemi datové schránky. Systém datových schránek je moderní prostředí pro garantované předávání dokumentů.
Pro práci s informacemi ve zdravotnictví však využití datových schránek limitují především dvě skutečnosti. Na prvním místě je to okruh osob, které datové schránky mají a využívají je - možnosti datových schránek jsou omezeny na předávání dokumentů mezi právnickými osobami a orgány veřejné správy.
Druhým limitem jejich využití je forma předávání informací - datové schránky neumí s daty dále pracovat, třídit je a vyhodnocovat. Právě z těchto důvodů je nelze využít pro správu, sdílení a předávání zdravotních informací.