PROFIL
Lorenzo Tallarigo (51), zastává v nadnárodní farmaceutické společnosti Eli Lilly funkci prezidenta pro mezinárodní operace. Ve firmě, která má původ a centrálu ve Spojených státech, zodpovídá za všechny trhy s výjimkou těch nejlukrativnějších - severoamerického, západoevropského a japonského. Narodil se v Itálii, doktorát medicíny získal v roce 1976 na univerzitě v Pise, kde také začínal jako internista tamní kliniky a působil jako specialista diabetologického centra. Do Eli Lilly nastoupil v roce 1985 a v následujících deseti letech řídil klinický výzkum a prodejní aktivity firmy v pobočce ve Florencii. V polovině devadesátých let se stal prezidentem a generálním ředitelem Eli Lilly France. V americké centrále nyní patří do skupiny top manažerů a je členem výkonného výboru pro prodej a marketing.
EURO: Užíváte pravidelně nějaké léky nebo vitaminy?
TALLARIGO: Vitaminy neužívám, ale po řadu let beru preventivně aspirin. Pozitivní účinky se mu připisují už dlouho a nejnovější studie znovu ukazují, že pro prevenci je důležité brát malou dávku, asi 80 mg denně.
EURO: Ale aspirin zřejmě není z produkce Eli Lilly.
TALLARIGO: Přiznávám, že jde o výrobek konkurenční firmy Bayer, ale nemám na vybranou. Naše společnost totiž lék založený na účincích kyseliny acetylosalicylové nevyrábí. Medikamenty, jako aspirin s touto účinnou látkou, jsou velmi starým léčivem a mají zajímavou historii. Původně byly vyvinuty pro léčbu zánětů a zmírňování bolesti. Během zhruba třiceti let, kdy se používají, se však ukázalo, že mají řadu dalších příznivých účinků. Například, že mohou být prevencí pro srdeční choroby a snižují rovněž riziko mozkových příhod. Z výsledků posledních studií dokonce vyplývá, že právě právě tyto preparáty mohou pomáhat i v dalších oblastech. Prokazatelně působí jako prevence rakoviny plic a zvyšují účinky některých analgetik, které se používají k tišení bolesti při nádorových nemocech.
EURO: A co léky vaší firmy?
TALLARIGO: Moje děti například užívají při infekčních onemocněních výhradně pilulky Ceclor. A antidepresivum Prozac, s nímž jsme přišli v osmdesátých letech, velmi pomohlo mé matce, která řadu let trpěla depresemi.
EURO: Jak dlouho je už značka Lilly na trhu?
TALLARIGO: Od roku 1900. V té době firma přijala i slogan „If It Bears a Red Lilly, It s Right (Co nese červený podpis Lillyho, je to pravé). Myslím, že toto heslo dodnes nepřestalo platit. Firma je lídrem farmaceutického výzkumu a nové léky, které nesou červené logo s původním podpisem zakladatele firmy, stále přinášejí zásadní obrat v léčbě mnohých nemocí. Eli Lilly byla v tomto směru navíc v posledních letech velmi úspěšná. Od roku 1990 přinesla čtyři takové preparáty.
EURO: Z čeho vycházíte při tvrzení, že přinesly zásadní obrat?
TALLARIGO: Vloni jsme uvedli na trh Xigris, lék určený k léčbě těžkých sepsí a septických šoků. Přestižní časopis Med Ad News ho označil za „nejlepší novinku roku a jeho prodej by letos mohl překonat hranici miliardy dolarů. Ze starší historie firmy je třeba připomenout především inzulín, který se začal prodávat už v roce 1926, nebo přípravky Prozac, Ceclor a Zyprexa, které jsou ve své třídě a z celosvětového pohledu rovněž nejlépe prodávanými léky.
EURO: Jaké postavení má Eli Lilly na světovém trhu v porovnání s jinými farmaceutickými firmami?
TALLARIGO: Hodnocení našeho podílu se liší. Například na vysoce konkurenčním americkém trhu jsme co do obratu na jedenáctém místě. V ostatních zemích světa máme rozdílné postavení. V České republice jsme například mezi farmaceutickými výrobci na šestém až sedmém místě. Eli Lilly je ovšem skutečně nadnárodní společnost. Obchodní zastoupení má v 84 zemích světa a produkty prodává ve více než 150. Její roční obrat se nyní pohybuje kolem jedenácti miliard dolarů.
EURO: Velké farmaceutické firmy nyní údajně trochu ztrácejí dech a říká se, že toto odvětví čeká vlna fúzí. Myslíte, že v globálním světě prodeje léků skutečně vzniknou ještě větší, superobří koncerny?
TALLARIGO: Pokud se zaměříme na trh jako celek, tak nemohu takové fúze vyloučit. Ptáte-li se ovšem na pohled firmy Eli Lilly, tak ta v současné době nemá zájem, aby se takových spojení nebo akvizicí zúčastnila.
EURO: Přesto se v tisku objevilo, že se o americkou Eli Lilly zajímá největší evropská firma a celosvětová dvojka, společnost GlaxoSmithKline (GSK). Proběhla už nějaká jednání?
TALLARIGO: Nevím o tom, že by o nás firma GSK měla zájem nebo že by se konala nějaká jednání. Současně vás mohu ujistit, že se ani Eli Lilly nerozhlíží po žádné akvizici a že se o žádném spojení ve firmě nehovoří. Pro nás prostě není momentálně otázka fúzí na pořadu dne.
EURO: Jenže když v odvětví klesá rentabilita a zisky, jsou možná fúze jediným řešením pro přežití.
TALLARIGO: Touto otázkou jsme se zabývali již před několika lety, když ve farmaceutickém průmyslu začala první vlna fúzí. Nicméně už tehdy jsme došli k závěru, že právě v našem odvětví nepřinášejí žádné výhody. Neznamenají dobrý obchod pro investory a nejsou přínosem ani pro řízení společností. A myslím, že vývoj nám zatím dal za pravdu. Když se podíváte na některé fúze z minulých let, vidíte, že je hodnota nové firmy často stejná nebo někdy i nižší, než byla před spojením.
EURO: Nebývají pádným argumentem fúze naopak synergické efekty společného prodeje a výzkumu?
TALLARIGO: Z manažerského hlediska je spojení s jinou firmou krok, který podstatným způsobem naruší dosavadní řízení, a může ho dokonce dočasně paralyzovat. Ve farmacii se možná může propojení různých společností osvědčit v případech, když některá z nich nemá dostatečnou nabídku nových produktů, které by mohla uvést na trh. Jenže to není náš případ.
EURO: Znamená to, že fúzi odmítáte, protože se cítíte být dost silní?
TALLARIGO: Ano, myslím, že jde o přesný popis naší momentální situace. V našem vývojovém portfoliu je dost nových léků, které můžeme ve čtyřech až pěti letech uvést na trh. Hovoří se o pěti až deseti lécích, takže skutečně není důvod, proč uvažovat o takových krocích, jako je fúze.
EURO: V jakém stadiu vývoje nebo schvalování tyto léky jsou?
TALLARIGO: U čtyř preparátů již byly ukončeny klinické zkoušky a čekáme na schválení k prodeji. Jde například o Cialis proti poruchám erekce nebo další lék proti osteoporóze, Fortéo. Předpokládáme, že je přinejmenším v USA uvedeme na trh ještě letos.
EURO: Co bude úspěch pro takového kroku klíčové?
TALLARIGO: Ze strategie naší firmy vyplývá, že pro úspěšné uvedení jakéhokoliv preparátu na trh musíme splnit dvě zásadní podmínky. Musíme mít skutečnou novinku nebo nový lék, který má mnohem lepší účinky nebo vlastnosti než ty dosavadní. To znamená, že je buď nutné objevit a do stadia komerčního využití dovést zcela nový, ojedinělý preparát, který dokáže léčit chorobu, na kterou zatím lék neexistuje. Příkladem může být právě Xigris, který je vůbec prvním preparátem, který léčí případy těžké sepse.
V oblastech, kde již léky existují, se snažíme zaměřit na vytvoření produktu, který je nejlepší ve své třídě. Vývoj se tedy zaměří na problémy, které se již léčí, ale Eli Lilly se snaží nabídnout preparát, který bude světovou jedničkou. Abychom ovšem v této strategii obstáli, musíme mít samozřejmě ve výzkumu a vývoji velice produktivní tým.
EURO: Znamená těch pět až deset léků připravených pro příští období náskok před konkurencí?
TALLARIGO: Samozřejmě, pokud u všech těchto produktů splníme cíl, který si firma Eli Lilly vytyčila. Tedy že nabídne produkty, které jsou první svého druhu, nebo které jsou nejlepší v dané třídě léků. Pokud vezmeme tuto definici, mohu říci, že máme skutečně před konkurencí náskok.
EURO: Je pravda, že vývoj nových léčiv je stále těžší a dražší?
TALLARIGO: Ano, to máte absolutně pravdu. Vývoj nového preparátu přijde v průměru na 800 milionů dolarů nebo i více. Naše firma v loňském roce vydala na výzkum a vývoj nových léků dvě miliardy dolarů. Takže myslím, že jsme skutečně na špici ve svém oboru, zvláště pokud vycházíme z porovnání s tržbami. Ještě v polovině devadesátých let se výdaje na výzkum a vývoj pohybovaly také u Eli Lilly kolem patnácti procent, vloni to však už bylo devatenáct procent z celkových příjmů.
EURO: Kolik dávají na výzkum vaši konkurenti?
TALLARIGO: To se samozřejmě liší po-dle konkrétní firmy, ale předpokládám, že to bude v rozmezí od devíti do patnácti až šestnácti procent jejich celkových tržeb.
EURO: Mohou se vůbec do výzkumu nových léků zapojit malé farmaceutické firmy nebo země, jako je Česká republika?
TALLARIGO: Pravděpodobně mají jen malou šanci. Čím dál více totiž platí, že nikdo nevynalezne zcela nový preparát nebo léčivo nejlepší ve své třídě, pokud nebude připraven do tohoto výzkumu investovat obrovské sumy.
EURO: Který lék byl nejdražší pro Eli Lilly?
TALLARIGO: Dovolím si jmenovat dva preparáty, a to ze dvou důvodů. Snad nejdražší z hlediska nákladů na vývoj byly léky zaměřené na prevenci osteoporózy. Pochopitelně především proto, že u preparátů tohoto druhu je nutné lék testovat u velké populace pacientů. Z povahy léku navíc vyplývá, že jde o dlouhodobou terapii, u níž lze výsledky vyhodnotit až po dlouhé době. Druhým velmi drahým preparátem byl zmíněný Xigris - lék proti těžké sepsi. U něj se nám podařilo najít zcela nový mechanismus účinku, což si samozřejmě vyžádalo velké investice.
EURO: Stává se, že vývoj některého léku musíte zastavit, protože vidíte, že už náklady převýšily původní očekávání?
TALLARIGO: Málokdy nás k takovému rozhodnutí vedou samotné náklady. Většinou se spíše zvažuje pravděpodobnost úspěchu dalších výzkumných aktivit. Takže i pokud jsme již investovali hodně, ale zjistíme, že pravděpodobnost úspěchu je stále velmi malá, takový projekt opustíme. Nemusí to být natrvalo, ale prostě se v něm dál nepokračuje.
EURO: Který lék jste takto museli dát k ledu?
TALLARIGO: Před sedmi až osmi lety jsme například měli téměř vyvinutý preparát na prevenci diabetické nefropatie, tedy onemocnění ledvin, které vzniká jako komplikace při cukrovce. V průběhu výzkumu se ukázalo, že ani další náklady už nezvýší pravděpodobnost, že bychom vyvinuli preprát, který bude odpovídat našim cílům. Nicméně v současné době vyvíjíme jiný produktpro léčbu komplikací u diabetu. Jde rovněž o obrovské náklady, ale vzhledem k tomu, že je velká pravděpodobnost, že projekt skončí úspěšně, jsme ochotni takové investice vynaložit.
EURO: Kdy se ve firmě otevírají láhve se šampaňským? Ve chvíli, kdy dostanete povolení k uvedení léku na trh, nebo po nějaké době, když zjistíte, že je skutečně komerčně úspěšný?
TALLARIGO: Samozřejmě že jakmile je produkt schválen a registrován, je to pro nás důvod k oslavě, protože naše snahy přinesly své ovoce. Na druhou stranu, zejména z hlediska investorů a akcionářů, je to jenom polovina úspěchu. Pro ně
úspěch přichází až tehdy, když se lék dobře prodává.
EURO: Co je pro komerční úspěch důležitější? Účinky léku, nebo propagace, kterou mu dokážete udělat?
TALLARIGO: Bohužel, nebo naštěstí jsou důležité oba faktory. Na jedné straně můžete mít úplně skvělý produkt, který nemá v důsledku chybné propagace úspěch na trhu. Neřekl bych sice, že může na-opak velmi špatný produkt na trhu uspět, ale stává se a dost často, že se dobře prodávají i produkty, u nichž nelze komerční úspěch zcela ospravedlnit z medicínského hlediska.
EURO: Proč farmaceutické firmy vždy uvádějí výdaje na výzkum, ale málokdy se chlubí výdaji na reklamu?
TALLARIGO: Nemáte úplně pravdu. Eli Lilly stejně jako ostatní firmy v oboru publikuje každoročně výroční zprávu a v ní najdete jak údaje o výdajích na výzkum a vývoj, tak na marketing. Není v ní sice vždy úplně přesně specifikováno, jaká částka jde na ten který typ marketingových aktivit. Může tam být souhrnné číslo, ale i tak je to stejný typ informace, jakou najdete i pro výzkum a vývoj.
EURO: Jak se podílejí na tržbách Eli Lilly prodeje v České republice?
TALLARIGO: To si můžete spočítat. Naše celkové tržby jsou deset miliard a tržby z České republiky jsou kolem osmnácti milionů. Připouštím, že to je velmi malá část, nicméně společný český a slovenský trh je pro nás v tomto regionu druhý největší, hned za polským.
EURO: Mají čeští pacienti stejnou nabídku produktů se značkou Lilly jako například američtí?
TALLARIGO: Ano, a mají přístup i k těm nejnovějším preparátům včetně zmíněného Xigrisu. Tento lék již prošel schvalovacím procesem ve Spojených státech i západní Evropě, ale v České republice dosud není registrovaný. Přesto ho už lékaři v Česku ve třech případech použili. Protože jde o lék zachraňující život, dostal na jejich žádost a pro konkrétní pacienty výjimku z registrace.
EURO: Jakou cenovou politiku uplatňujete v České republice?
TALLARIGO: Léky, které tady prodáváme, jsou mnohem levnější než v Severní Americe a v dalších vyspělých zemích.
Blanka Růžičková, Euro, 15.7.2002