Zdravotnické odbory tvrdí, že tyto návrhy obsahují chyby a nedostatky, které neodstranila ani legislativní rada vlády. Podle mluvčí ministerstva Jany Kocové obsahuje návrh zákona o zdravotnických zařízeních a veřejných službách ve zdravotnictví zcela novou úpravu podmínek pro poskytování veřejných služeb v
této oblasti.
„Úprava směřuje k lepšímu zajištění dostupnosti zdravotní péče v potřebném rozsahu a kvalitě, při respektování požadavku na efektivní využívání daných finančních prostředků,“ upřesnila.
Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger ocenil, že se tímto zákonem sjednotí podmínky pro registraci státních a nestátních zařízení.
Problém ale vidí v tom, že ministerstvo zdravotnictví bude registrovat státní zařízení a kraje zařízení ve svém majetku. „V Evropské unii je obvyklejší, že kraje registrují všechna zařízení na svém území, tedy i státní,“ řekl.
Odborům se nelíbí, že zařízení, která by dostala smlouvu se zdravotní pojišťovnou a byla by součástí základní sítě, by ve výběrových řízeních vybíral stát, podle nich by výběr měl být plně v kompetenci zdravotních pojišťoven, které péči financují.
Kocová dále uvedla, že zákon o zdravotní péči stanoví povinnosti provozovatelů zdravotnických zařízení a zdravotnických pracovníků vůči pacientům, práva a povinnosti pacientů a rovněž vymezuje druhy zdravotní péče.
Prezidentovi Svazu pacientů Luboši Olejárovi vadí, že v zákoně není zakotven institut ombudsmana. Podle ministerstva zákon ale nezakazuje žádnému zdravotnickému zařízení, aby ochránce pacientských práv měl.
Součástí zákona, který navazuje na návrh zákona o zdravotní péči, je podle Kocové také novela trestního zákona. Ta zavádí nový trestný čin nedovolené nakládání s lidským embryem a lidským geonomem a nedovolený zásah do genetické výbavy lidské bytosti.
Novela stanoví také postih za tyto činy.
ČTK