Jenže ještě před ostrým startem preventivního programu, který se má podobat probíhající kampani proti rakovině prsu, ministryně zdravotnictví Milada Emmerová komisi expertů rozpustila. Důvod?
Ženy prý nemusí být opakovaně zvány k prohlídkám, protože o rizicích nemoci vědí. A kdyby se jim posílaly dopisy, jak navrhli experti, zbytečně by se prý utrácely peníze ze zdravotního pojištění.
Navíc pravidla (která předtím odsouhlasili i zástupci Ministerstva zdravotnictví) podle Emmerové zvýhodňují jen některé laboratoře.
Většinou ty soukromé, a to se jí nelíbí. Vyplývá to z dopisu, který ministryně rozeslala členům komise a který mají HN k dispozici.
Vzpoura nešikovných?
„Činnost komise se jevila neobjektivní, a proto jsem rozhodla o jejím rozpuštění a ustavení komise v jiném složení,“ napsala Emmerová na konci loňského roku.
Jenže z dopisů a prohlášení odborných lékařských společností, které mají HN k dispozici, vyplývá, že proti jejímu rozhodnutí protestují porodníci i laboratoře. Stojí za ní jen patologové. A to ne všichni.
„Když se nám konečně podařilo po třech letech sporů dohodnout pravidla i se zdravotními pojišťovnami, ministryně ustoupila lobbistickým tlakům,“ stěžuje si předseda České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimír Dvořák, který byl členem rozpuštěné komise.
Z dopisu Emmerové je totiž vidět, že ustoupila tlaku patologů, kteří by se často do programu nemohli zapojit.
To ostatně přiznává i ministryně: „Vypracovaný standard se některým nepřímo zúčastněným jeví jako přemrštěný, vypracovaný záměrně účelově pro podmínky těch pracovišť, které mají tendenci tuto službu monopolizovat.“
O co přesně jde? Vzorky, které gynekologové posílají na posouzení, totiž v současnosti laboratoře v mnoha případech vyhodnotí špatně - ve dvaačtyřiceti procentech z nich nerozpoznají hrozící rakovinu.
Rozpuštěná komise proto rozhodla, že by vzorky měly zkoumat jen větší laboratoře. Komise stanovila minimální počet vzorků, které musejí laboratoře ročně zpracovat, aby se do programu mohly zapojit.
„To, že se standard zdá přemrštěný těm, kteří nesplňují jeho kritéria, je pochopitelné,“ tvrdí Dvořák.
Ministryně a soukromníci
Že se Emmerové nelíbí velké soukromé laboratoře, opět přiznává sama v dopisu. Dokonce je nepřímo nařkla z podplácení.
„Nová komise musí zabraňovat i jiným nešvarům, jako je rozdávání pozorností různého typu ze strany těch, kteří patrně nadměrným ziskem nabývají supermonopolního postavení,“ píše Emmerová.
I když nejmenuje žádnou konkrétní laboratoř, experti se shodují, že útočí na plzeňskou soukromou Bioptickou laboratoř.
Ta provádí zhruba čtvrtinu všech českých cytologických vyšetření - tedy i těch, které zkoumají vzorky při podezření na rakovinu dělohy.
Jenže gynekologové z celé republiky si ji vybírají kvůli kvalitě jejích výsledků. Proto se jí v dopisu zaslaném Emmerové zastává i bývalý předseda Společnosti patologů František Fakan.
„Bioptická laboratoř poskytuje ambulantním specialistům dobré pracovní podmínky - sama si pro materiál přijede a zároveň přiveze výsledky, které mohou klienti získat i pomocí e-mailu nebo telefonu. Především ale pracuje spolehlivě a velmi rychle,“ tvrdí Fakan.
Rajóny jako před rokem '89
Emmerová ale nechce, aby podobné laboratoře „braly“ práci patologům v ostatních částech republiky.
Proto chce s pomocí nové komise prosadit změny, které zabrání přetahování vzorků do laboratoří v jiných krajích.
Tím se ale podle expertů pouze vrátí k poměrům, které ve zdravotnictví panovaly před rokem 1989.
Emmerová přes všechny změny slibuje, že se ostré spuštění protirakovinového programu nezpozdí.
Členové bývalé komise se ale obávají, aby se nadále nezakonzervoval současný stav.
Menší laboratoře by sice vydělávaly, hrozilo by ale, že by nadále chybovaly. A to by pacientkám nepomáhalo.
Hospodářské noviny