(oba ODS) po úterním setkání s ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou.
Ani šéfka resortu nebyla zatím příliš sdílná, pokud jde o obsah jednání s hejtmany. Na přímý dotaz, zda se pokusila hejtmanům zakázat převod krajských nemocnic do formy obchodních společností, zareagovala slovy, že jde o „příliš rigorózní otázku“.
Hejtmany údajně „jen“ požádala o spolupráci, pokud jde například o tvorbu metodiky, jíž chce MZ co nejdříve stanovit závazné parametry pro síť „páteřních“ nemocnic v ČR.
Emmerová se netajila tím, že by v síti veřejných služeb preferovala v rámci veřejného pojištění spíše jen státní, krajské, obecní a neziskové organizace.
Zaštiťuje se v tomto směru například rakouským zdravotnictvím, v němž jsou do zemských plánů zahrnovány jen nemocnice veřejné a neziskové, zatímco ostatní zařízení musejí vyčkávat, zda je pojišťovny případně nasmlouvají „navíc“, pro doplnění sítě v některých lokalitách.
Tošenovský s Bendlem neopomněli zdůraznit opakující se chyby několika ministrů zdravotnictví za ČSSD, kteří jednak nebyli schopni obhájit vlastní koncepci (pokud ji vůbec stihli zpracovat), jednak neadekvátně zvyšovali platy personálu nemocnic, bez zajištění finančních zdrojů.
Hejtmané rovněž ujišťovali novináře, že právě díky iniciativě krajů se údajně podařilo zvrátit nepříznivý trend v hospodaření jim svěřených nemocnic.
Stát sice pomohl krýt zhruba dvě třetiny dluhů bývalých okresních zařízení, ale i tak je patrný úspěch samosprávy v jejich řízení a kontrole, tvrdí Tošenovský a Bendl.
Emmerová slíbila, že se sněmovna už brzy začne zabývat návrhem zákona o neziskových lůžkových zařízeních. Ten má podle ní přispět k tvorbě vyvážené sítě jak akutních nemocnic v určitém spektru odborných veřejných služeb, tak vzniku zdravotně sociálních lůžek.
Hejtmané Tošenovský a Bendl pak ministryni varovali před dalším neuváženým zvyšováním platů, ovšem na jejich dotazy, kdo uhradí případné zvýšení 14. platu, se jim od ministryně nedostalo jasné odpovědi.
Vladimíra Bošková, www.Zdravi.Euro.cz