EP schválil pravidla pro moderní genové a buněčné terapie

26. 4. 2007 8:30
přidejte názor
Autor: Redakce
Evropští poslanci po složitých a dlouhých vyjednáváních schválili nová pravidla pro moderní léčebné postupy, včetně genových a buněčných terapií a tkáňového inženýrství. Regulovat kontroverzní léčebné postupy nicméně bude možné na úrovní jednotlivých států...


Moderní terapeutické postupy využívají buněk, genů a tkání v boji proti rakovině, Parkinsonově chorobě či těžkým popáleninám. V současné době mají členské státy unie různé požadavky a přístupy k povolování těchto metod. Neexistence společného rámce podle vědců i investorů ztěžuje používání těchto metod v praxi, diskriminuje pacienty a odrazuje firmy, které financují výzkum.

Největší kontroverzi mezi poslanci vyvolala zmínka o povolení léčebných postupů za pomoci embryonálních kmenových buněk. Embryonální kmenové buňky vědci získávají izolací z raného stadia lidského embrya a jejich použití členské státy různě regulují či dokonce zakazují jako v případě Polska či Itálie.

Zpráva, kterou připravil slovenský europoslanec Miroslav Mikolášik z frakce Evropské lidové strany - Evropských demokratů (EPP-ED), se o povolení terapie kmenovými buňkami nezmiňovala. Proti zákazu této léčby se však postavila Evropská komise, německé předsednictví EU i liberální a levicoví poslanci. Všichni argumentovali především tím, že pokud zákaz poukazující na neetičnost takové terapie nezíská plnou podporu, měla by tato léčba být tolerována.

Podle evropského komisaře pro podnikání a průmysl Güntera Verheugena je dobře, že nová pravidla zajišťují jen to, aby nové způsoby léčby byly efektivní a bezpečné pro pacienty. Postoj k tomu, zda je léčba eticky přijatelná by měly jednotlivé státy zaujmout v rámci národní legislativy samy, uvedl komisař ve svém prohlášení.

Podle poslanců, kteří se postavili proti novým pravidlům, ale může být jejich současné znění nebezpečné. „Zásadní vadou nové regulace je…, že nestanovuje hranice pokusů s lidským genomem,“ upozornila například česká poslankyně a členka frakce EPP-ED Zuzana Roithová.

Pomocí buněčné terapie, to jest implantace kmenových buněk, má být v budoucnu možné v lidském těle opravit poškozené tkáně nebo nahradit chybějící či poškozené populace buněk, například i neuronů. Velké naděje jsou vkládány do léčby degenerativních onemocnění nervového systému, mezi něž patří Parkinsonova i Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza, a také do léčby poranění mozku a míchy.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?