EU počítá na vědu a výzkum s částkou 50,82 miliardy eur (zhruba 1,4 bilionu korun) na sedm let; je to největší program, který nespravují členské státy na rozdíl od zemědělských peněz či regionálních fondů. V EP vyvolala polemiku pouze dvě témata - financování výzkumu lidských kmenových buněk a jaderný výzkum (2,75 miliardy eur) zpochybňovaný zelenými. Evropská komise se dnes radovala, že poslanci na textu změnili jen detaily. Nyní o něm budou jednat vlády členských zemí.
Otázka výzkumu lidských buněk rozdělila všechny politické kluby v EP. Proti se stavěli zejména italští, polští, irští a portugalští poslanci, a to na levici i na pravici; aktivní kampaň vedla katolická církev. Stoupenci výzkumu naopak zdůrazňovali, že ohled na etická hlediska nemůže zastavit vědecký pokrok. Poukazovali na to, že zákon jasně zakazuje jakékoli počínání, jež by mohlo vést ke klonování lidí.
Zpravodaj Jerzy Buzek, bývalý polský premiér, poukazoval na to, že evropský vědecký program představuje jen šest procent výdajů na vědu v EU; jeho zapojení do této větve lékařského výzkumu má tudíž spíše symbolický než praktický význam.
Schválené znění umožňuje použít evropské peníze na výzkum „využití kmenových buněk, dospělých nebo zárodečných, ke zkoumání, a to případ od případu“.
Podle výkladu to znamená, že příslušné národní úřady mohou takové financování zakázat. Z prostředků EU se dosud financuje například výzkum buněk nadbytečných embryí, která vzniknou při umělém oplodnění ve zkumavce.
Takovou aktivitu umožňují zákony ve Francii, Dánsku, Španělsku či Řecku, zakázána je v Polsku, Rakousku a Litvě a velmi ztížena v Itálii nebo Německu. Právě Polsko, Německo, Itálie, Rakousko, Slovensko a Malta zveřejnily loni prohlášení, ve kterém odmítly použití peněz EU na tyto účely.
Zákon, který v únoru schválila česká sněmovna, mimo jiné v Česku legalizuje výzkum kmenových embryonálních buněk z nadbytečných nebo poškozených vajíček. Zakazuje však klonování a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi.
Z českých poslanců se dnes v debatě Evropského parlamentu Vladimír Remek (KSČM) naléhavě přimlouval za evropské financování jaderného výzkumu a jaderné syntézy, což je jedna z cest, jak zajistit trvale energetickou nezávislost EU. Poslankyně za ODS Nina Škottová vyjádřila pochybnost, zda EU dokáže zlepšit výsledky svého výzkumu a inovace, dokud nenapraví úroveň svého školství.
ČTK