Bakterie způsobující erysipel neboli růži se do těla mohou dostat i drobným poraněním. Jak jí předcházet a léčit?

Čím je růže (erysipel) typická?

Erysipel neboli růže je kožní zánětlivé onemocnění, ke kterému může docházet při oslabené imunitě a někdy při jiné již probíhající nemoci. Nejčastěji onemocnění postihuje dolní končetiny a obličej, přičemž zpočátku se projevuje zarudnutím pokožky a poté se tvoří na dotek bolestivý otok s jasně ohraničeným okrajem, který vystupuje na povrch. Dostavit se mohou i další příznaky nemoci typické pro běžné nachlazení. V dřívějších dobách se tomuto onemocnění říkalo rovněž „oheň svatého Antonína“.

Jaká je příčina onemocnění růží?

K infekci může docházet tehdy, je-li imunita pacienta nějakým způsobem oslabena. Nejčastěji tedy dotyčný již trpí jiným onemocněním, jako je například chřipka, angína, nebo běžné nachlazení, rizikoví jsou rovněž pacienti s HIV. Ohroženi bývají hlavně starší a obézní lidé s oslabenou imunitou (nad 60 let), a děti s nedostatečně vyvinutým imunitním systémem (2 až 6 let).

Infekce, jejímž původcem je zpravidla streptokok či méně obvykle stafylokok, se do kůže dostává při kožním poranění, řezných rankách, oděrkách, hmyzím kousnutí nebo také přes místa po chirurgickém zákroku. Zcela výjimečně může infekci způsobit i jiná bakterie, např. Klebsiella pneumonie, Hemophillus influenzae či E. coli. Pokud dochází k výskytu růže na obličeji, na vině bývají bakterie vyskytující se v pacientově nosohltanu (např. při angíně).

Jaké má růže příznaky?

Příznaky onemocnění se dostaví poměrně rychle po proniknutí infekce do těla, neboť má krátkou inkubační dobu – pouhých pár hodin. Postižené místo se nejprve projevuje pouhým zarudnutím, poté bývá horké a bolestivé a vystupuje na povrch.

Zasažená kůže mívá tedy vyvýšený a jasně ohraničený okraj, může být dolíčkovaná jako při celulitidě a výjimkou nejsou ani puchýře. Pokud se růže projeví v obličejové části, zarudnutí zpravidla připomíná svým tvarem motýla. Další příznaky nemoci připomínají běžnou chřipku, patří mezi ně:

• Vysoké teploty
• Zimnice
• Tělesná slabost
• Třes
• Zažívací potíže

Při prasknutí puchýře může dojít k podkožnímu zanícení a vytvoření abscesu. Dalšími projevy následně mohou být purpurové pláty, jež se tvoří krvácením do kůže. Postiženy mohou být také uzliny, které bývají na omak bolestivé.

Možné komplikace růže

Komplikace při výskytu růže bývají spíše ojedinělé, zpravidla dochází k úplnému vyléčení. Hrozí zde však recidiva nemoci, tehdy je potřeba opětovná léčba. Jednou z nebezpečných komplikací je však bakteriémie, při které se bakterie mohou rozšít krví do kloubů, kostí či až do srdeční chlopně, kde by způsobily bakteriální endokarditidu (zánět srdečního endokardu).

Možné nebezpečí hrozí při přemnožení bakterií v těle, které by mohlo způsobit celkovou sepsi a septický šok. Tento stav je velmi nebezpečný pro život, k němuž může dojít u neléčených pacientů a osob se špatným imunitním systémem. U dětí i dospělých hrozí potenciálně nebezpečná poststreptokoková glomerulonefritida, jež může vést k ledvinovému selhání. Mezi další možné komplikace patří:

• Trombóza sinus cavernosus (žilní splav v oblasti mozku) – vzácně
• Streptokokální syndrom toxického šoku
• Osteoartritické obtíže (vznik zánětů šlach, kostí, kloubů)

Diagnóza růže

Onemocnění erysipel, tedy růži, je poměrně snadné diagnostikovat pouhým pohledem a klasickým lékařským vyšetřením. Mnohdy bývá znatelné i poranění, jímž infekce do těla pronikla. V některých případech může být potřeba přistoupit k odebrání bakterie z postiženého místa, případně se provádí biopsie kůže k histologickému rozboru. V krajních situacích, tedy pokud by byly zasaženy i klouby a kosti, je možno přistoupit také k magnetické rezonanci (MRI).

Léčba růže

V případě, že zaznamenáte výše uvedené příznaky, především typické zarudnutí kůže, je potřeba co nejrychleji vyhledat lékaře, aby mohla být včas zahájena léčba. Za předpokladu, že pacient není alergický na penicilin, přistupuje se k léčbě antibiotiky, stejně jako u většiny onemocnění bakteriálního původu. Pacienti užívají antibiotika perorálně nebo pravidelně docházejí na injekce do svalu. Pouze u těžších případů, kde je nutná i hospitalizace, jsou antibiotika podávána intravenózně.

Lidé alergičtí na penicilin se léčí antibiotiky typu erytromycinu nebo cefalosporiny. Při horečkách užívají antipyretika. Léčba antibiotiky trvá zpravidla 14 dní, přičemž příznaky, jako jsou horečka či nevolnost, by měly odeznít v průběhu dvou dnů. Dále je vhodné na postižená místa na kůži přikládat chladivé obklady v rozmezí dvou až dvanácti hodin a dále i hojivou mast s ichtamolem.

Během terapie může docházet k odlupování kůže a je nutné počítat s hojením postižených míst v řádu i několika týdnů. Po uzdravení by neměly na kůži zůstat stopy po onemocnění, může však kdykoli dojít k recidivě nemoci, zejména pokud jsou postiženy i lymfatické cévy v oblasti poškozené kůže.

Jak růži předcházet?

Ačkoli růži nelze vždy zabránit, můžete snížit riziko pomocí následujících kroků:

• Vždy udržujte rány čisté a dezinfikujte je
• Používejte zvlhčovače, aby nedošlo k vysušení a popraskání pokožky
• Snažte se neškrábat si pokožku a nerozškrábat si např. štípance
• Zajistěte, aby všechny kožní problémy, jako je ekzém, byly účinně léčeny

Můžete také zabránit budoucímu výskytu růže absolvováním pravidelných schůzek se svým lékařem. Může vám pomoci lépe zajistit, aby se infekce nevrátila nebo se nerozšířila do jiných částí těla.

• 
• 
• 

Dalších 6 fotografií

Zdroje: mojezdravi.cz, nemoci.vitalion.cz, emedicine.medscape.com