Etika, legislativa a práva pacienta

7. 1. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
"Nemocný člověk potřebuje pomoc ve chvíli, kdy má obtíže, a nechce čekat na dobu, až zákonodárci budou projednávat zákony o finanční spoluúčasti pacienta. Svobodný občan musí být svobodný i v době, kdy je nemocný," píše v komentáři Pavel Pafko...


Etika jednotlivce či skupiny lidí se manifestuje ve vztazích, které tito mají ke svému okolí. Promítneme-li si to do vztahu lékaře a pacienta, vnímají pacienti etiku lékaře podle toho, jak s nimi lékař jedná, jak a s jakou znalostí postupů řídí jejich léčbu.

Etika a dobro pacienta

Cílem lékaře, jehož etika je pacienty vysoko hodnocena, je v první řadě jejich dobro, snaha jim pomoci, zbavit je utrpení a v co nejkratším možném čase je opět vrátit mezi zdravé.

Dobrý lékař kvůli dosažení tohoto cíle mnohdy v minulosti nedbal a ani dnes nedbá právních norem společnosti, jsou-li tyto v rozporu s jeho vlastním posláním, tj. pomoci nemocnému optimálním způsobem.

Tento vztah je ostatně zakotven i v etickém kodexu lékařské komory. Etika a právo společnosti nejsou bohužel totéž. Zatímco etika (morálka) společnosti je nepřetržitý proces vývoje, právo (zákony) kodifikuje tento vývoj v době, kdy je zákonodárci odhlasují.

Právní normy, které svazují realitu a nenechávají prostor pro rozvoj etiky a lidského poznání, se brzy dostávají do rozporu s nimi.

Nemluvě o zákonech, které již v době hlasování parlamentu neodrážejí společenskou potřebu a sami poslanci vzápětí připravují jejich novelizaci.

Rozvoj lidského poznání se neustále zrychluje. Od první narkózy podané nemocnému v Bostonu v roce l846 neuplynulo ani l2 měsíců a již tímto způsobem uspal nemocného mnich Opitz v Nemocnici Na Františku v Praze. Dnes by takovýto bez nadsázky epochální objev oběhl zeměkouli během několika hodin.

Jak to vše souvisí s hemoroidy? V indikovaných případech lze dnes provést jejich operaci velmi šetrným způsobem tak, že nemocný za l-2 dny opustí nemocnici, zatímco dříve byla operace klasickým způsobem bolestivým výkonem spojeným s delším pobytem v nemocnici a pacient i po propuštění ještě dlouho „cítil“, že byl operován…

Schizofrenie lékaře

Problém uplatnění nové metody je v tom, že v ČR platí zákon číslo 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění § 11 odstavec 1 písmeno d, který nemocným nedovoluje si připlatit, v případě operace hemoroidů 10 000 Kč na pomůcku, která je nutná k uplatnění nového, daleko humánnějšího způsobu ošetření. Pacient i lékař se dostávají do schizofrenní situace.

Oba chtějí užití moderní metody, avšak stávající legislativa jim v tom brání. Etika léčebného postupu je tedy v rozporu s nevyhovující legislativou. Nejde však jen o hemoroidy, jde o princip svobodné volby, kterou by nepochybně chtěli mít i poslanci, kdyby po dlouhém sezení v lavicích sněmovny onemocněli.

Nemocný člověk potřebuje pomoc ve chvíli, kdy má obtíže, a nechce čekat na dobu, až zákonodárci budou projednávat zákony o finanční spoluúčasti pacienta.

Svobodný občan musí být svobodný i v době, kdy je nemocný!

Zkusme si představit situaci, kdy budou objeveny velmi účinné protinádorové léky, jejichž cena bude jistě přesahovat finanční možnosti našich pojišťoven. Bránili by politici jejich užití ve státních nemocnicích pacientům, kteří by si je mohli koupit, kdyby to byli třeba jejich příbuzní?

Ostatně bude poslanec s hemoroidy uvažovat jinak v poslanecké lavici a jinak jako pacient v ordinaci?

PAVEL PAFKO, Mladá fronta Dnes

Autor, lékař, je přednostou 3. chirurgické kliniky FN v Motole

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?