Jako první bude zrušen teprve od letošního roku fungující druhý pilíř penzijního systému, kam si lidé mohou vyvádět tři procenta ze sociálních odvodů za podmínky, že k nim přiloží další dvě procenta ze svých mezd. ČSSD se nelíbí, že ze státního pilíře utíkají peníze, čímž se prohlubuje jeho deficit. I další krok se bude týkat penzistů. Důchody by se měly napříště opět zvyšovat o plnou inflaci, nikoli jen o její jednu třetinu, jak zavedl exministr Jaromír Drábek.
Další zásah do státního rozpočtu přinese plán zvýšit do roku 2018 minimální mzdu na 12 tisíc korun. „Po vzoru ostatních evropských zemí, které zavedly institut minimální mzdy, chceme, aby se dostala na čtyřicetiprocentní úroveň průměrné mzdy,“ uvedl Sklenák.
Velkou prioritou má být i regenerace Úřadu práce, již zčásti nastartovala už předchozí ministryně Ludmila Müllerová (TOP 09). Drábkovy reformní pokusy úřad značně destabilizovaly nejen kvůli překotné změně informačního systému, ale v podstatě se upustilo i od aktivní politiky zaměstnanosti.
Pracáky by tedy měly být po volbách personálně posíleny, aby mohly aktivně vést uchazeče o zaměstnání. Zároveň bude vyhlášeno výběrové řízení na nový IT systém. Sociální demokracie se v uplynulém volebním období hlasitě vymezovala i vůči dalším Drábkovým novinkám – sKartám a systému na kontrolu nezaměstnaných DONEZ. Oba tyto instituty již ale stihla popravit předcházející garnitura.
ČSSD také slibuje, že konečně vytvoří palčivě chybějící zákon o sociálním bydlení, který by měl definovat nejen jeho parametry, ale i osoby, jež budou mít na příbytek nárok. „Celé skupiny lidí se dostávají do problémů s bydlením. Zároveň bychom chtěli vyřešit problém s doplatky na bydlení, které končí u majitelů předražených ubytoven. Ročně se přitom jedná o deset miliard korun,“ vysvětluje pravděpodobný budoucí ministr práce.
Pozornosti by se mělo dostat i zdravotně handicapovaným. Sklenák chce revidovat způsob poskytování příspěvku na péči, který byl v poslední době značně krácen, takže se někteří příjemci, zejména rodiny s postiženými dětmi, dostávali do existenčních potíží.
Podobně zdravotnický resort dozná změn. Ty první ale budou pro účastníky systému příjemné – půjde o finanční injekce. V prvé řadě by měl být zvýšen odvod za státní pojištěnce ze 723 na 800 korun, což tvrdošíjně exministr financí Miroslav Kalousek odmítal. „Veřejné zdravotní pojištění je značně podfinancované, což ještě prohloubila dvakrát zvyšovaná sazba DPH. Jeho vnitřní deficit dosahuje osmi miliard korun ročně. Zvýšení odvodů přinese do systému 5,6 miliardy korun,“ plánuje stínový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Dalších pět miliard korun přihodí odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven. V plánu je i nastartování úspor v lékové politice v ročním objemu pět až šest miliard, například pomocí soutěží na nákup léků. Uvažuje se i o snížení DPH na léčiva, ve hře je i její nulová výše.
Jak sociální demokracie slibuje od dob Tomáše Julínka, zrušeny mají být všechny regulační poplatky včetně toho za recept. Ponechána bude jen šedesátikorunová úhrada za den pobytu v nemocnici, ale maximálně po dobu jednoho měsíce.
Naopak ležet ladem by měl zůstat nedávno vytvořený zákon o univerzitních nemocnicích. „Považujeme jej za hrozbu pro funkční síť fakultních nemocnic. Stát je i nadále bude mít pod svou gescí,“ zdůrazňuje Němeček. Přímým platbám za nadstandardní péči odzvonil již ústavní soud, nicméně nastupující garnitura se nebrání úhradám za věci, které zvyšují komfort pacienta, ale nesouvisí přímo s poskytováním zdravotní péče, jako jsou například lehké sádry. Nicméně chce, aby seznam takových položek prošel po diskusi standardním legislativním kolečkem a byl vtělen do zákona, jak ostatně požaduje i ústavní soud.
ČSSD ale kupodivu nebude v příštím volebním období tlačit na sloučení všech zdravotních pojišťoven pod VZP, jak v minulosti nesčetněkrát hlásala. Jediné, na čem trvá, je spojení Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra a Vojenské. To měl v plánu i Nečasův kabinet, ale nepovedlo se.