„Chceme pacienta posílit, aby také věděl, že tyto léky jsou, aby je žádal po lékaři a jako rovnoprávný partner s ním o tom diskutoval; aby lékař ze zákona neměl tuto informační převahu,“ vysvětlil. Firmy zatím smějí dávat informace o lécích na recept jen zdravotníkům. Veřejnost k nim přístup nemá, to by se podle Cabrnocha mělo změnit.
Dosavadní zákaz si vysvětluje obavami politiků z růstu nákladů, když se pacienti znalí všech léčebných možností budou dožadovat nových a dražších léků. Podle Cabrnocha je ale na lékaři, aby posoudil, který lék je pro něj vhodný. „Není třeba se obávat, že hloupý pacient způsobí nějaké neštěstí,“ poznamenal.
Změn v dosavadním přístupu k informování chce dosáhnout Evropské farmaceutické fórum. Jedním z návrhů je umožnit firmám, aby dávaly informace o všech lécích i veřejnosti. Zatím jsou pacienti vydáni na pospas rozhodování lékaři. Ten sice zná novinky v léčbě, ale má dilema, zda předepsáním drahého léku nepřekročí limit od zdravotní pojišťovny. Nemusí tak vždy zvolit tu nejlepší nabídku a pacient se tomu nemůže bránit.
Uvolnění informací zvýší tlak lidí na to, že budou chtít lepší léčbu. „Proč jim to zakazovat. Nechme je, ať si mohou doplatit, když na to systém nemá, ale informace před lidmi tajit nemůžeme,“ řekl Cabrnoch. S možností připlatit si na dražší lék ze svého připojištění počítá reforma, kterou připravil ministr Tomáš Julínek (ODS).
Podle Cabrnocha je při informování důležité nalézt hranici mezi reklamou a podáváním seriózních informací. Informace musí být úplná, pravdivá a srozumitelná, nesmí nic zamlčovat a musí být v dostupném jazyce. Nesmí být klamavá, například slibovat, že daný lék pacienta stoprocentně vyléčí.
Systém, kdy se k lidem dostávají informace o všech lécích, tedy i těch na recept, je například v USA. Tam je ale přístup k reklamě jiný než v Evropě. Američané jsou na ni zvyklí a jsou vůči jejím informacím odolnější. Nepodléhají tak snadno kampaním. Z USA by si tedy EU podle Cabrnocha vzor brát neměla. Evropa si musí najít svůj model.
Všechny léky prodávané v Česku musejí mít příbalový leták s informacemi pro pacienty v češtině. Podobně ve všech zemích EU musejí být krabičky vybaveny informacemi v tamním jazyce. Se stále častějším cestováním lidí po Evropě se ale objevuje problém - například japonský turista v Česku, který si zde koupí lék, si leták nepřečte. Podle Cabrnocha by proto firmy měly mít možnost, aby na svém webu měly informace o všech lécích v nejrůznějších jazycích.
ČTK