Podle § 39 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, lze omezovací prostředky použít pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, a pouze po dobu, po kterou tyto důvody trvají. Mezi omezovací prostředky podle tohoto zákona patří např. omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty, umístění pacienta v síťovém lůžku nebo v místnosti určené k bezpečnému pohybu apod.
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby pacient, u kterého je omezovací prostředek použit, byl s ohledem na svůj zdravotní stav srozumitelně informován o důvodech použití omezovacího prostředku. Současně platí, že zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta musí být o použití omezovacích prostředků v případě určitých omezovacích prostředků informován bez zbytečného odkladu. Sdělení zákonnému zástupci pacienta se zaznamenává do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, záznam podepíše zdravotnický pracovník a zákonný zástupce nebo opatrovník.
Dále platí, že pacient po dobu použití omezovacího prostředku musí být pod dohledem zdravotnických pracovníků. Dohled musí odpovídat závažnosti zdravotního stavu pacienta a zároveň musí být přijata opatření k zábraně poškození zdraví pacienta. Použití omezovacích prostředků by tedy mělo být kontrolováno v pravidelných intervalech. Tyto intervaly stanoví jednotlivá zdravotnická zařízení ve svých vnitřních předpisech.
Použití omezovacího prostředku musí vždy indikovat lékař. Jen ve výjimečných případech, vyžadujících neodkladné řešení, může použití omezovacích prostředků indikovat i jiný, nelékařský zdravotnický pracovník, který je přítomen. Lékař však musí být o takovém použití omezovacího prostředku neprodleně informován a musí potvrdit odůvodněnost omezení.
Každé použití omezovacího prostředku musí být zaznamenáno do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.
Dodávám, že podle § 40 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách poskytovatel zdravotních služeb do 24 hodin oznámí soudu dodatečné omezení pacienta, který byl hospitalizován na základě souhlasu, ve volném pohybu, a to omezovacími prostředky (s výjimkou úchopu), nebo v jeho styku s vnějším světem až v průběhu léčení. Hospitalizace a dodatečné omezení pacienta se soudu neoznamuje, jestliže byl souhlas ve lhůtě do 24 hodin prokazatelným způsobem dodatečně vysloven.