Všichni se také shodli na tom, že základem je kvalitní školství.
Většina zemí Evropské unie vydává méně peněz na vědu než USA a Japonsko. Není podle účastníků divu, protože politikové vědí, že když nedají na vědu tolik peněz, kolik slíbili, tak volby neprohrají.
Češi pohlížejí na vědce jako na pozitivní devianty, kteří sice dělají něco prospěšného, ale nechápou proč, uvedl psychiatr a evropský poslanec Jaroslav Zvěřina.
Podle švýcarského laureáta Nobelovy ceny Richarda Ernsta je možné vzbudit důvěru ve vědu také tím, že se vědci nebudou vyhýbat zásadním společenským problémům, i když vždy s vědou nejsou spojeny. Tak přesvědčí i mladé lidi, aby se zajímali o vědu, protože si uvědomí, že jako vědci mohou ovlivňovat společenské dění.
Podpora výzkumu by měla být povinností
Mladé začne věda přitahovat také tehdy, když si na ni budou moci „sáhnout“. Sám prý si v mládí sestavil rádio a měl chemickou laboratoř. „A přežil jsem to,“ dodal.
Evropa také podle britského laureáta Nobelovy ceny Timothyho Hunta podporovala zejména aplikovaný výzkum. Povinností vlády ale podle něj je podporovat základní výzkum, i když pro to není jednoduché nalézt podporu veřejnosti jako například v USA, kde má věda na rozdíl od Evropy velkou prestiž.
Evropa se také podle něj dosud nedokázala spojit a podporovat
především vynikající jednotlivce. Nemá smysl podporovat tisíce projektů na úkor kvality, doplnil ho Eric Perée z Evropské investiční banky.
Čechoameričan Jaroslav Mařík, který se v USA zabývá genetikou a zkoumáním příčin neplodnosti, poukázal na to, že bez peněz sice věda dělat nejde, ale že nejsou všechno. Podotkl, že americký softwarový magnát Bill Gates neměl žádnou podporu od státu, a kam to dotáhl.
Kvalitním školstvím se prý evropské země chlubit mohou. Dobré jsou školy základní a střední. Vysoké školy ale produkují méně absolventů podle podkladů pořadatelů konference než univerzity v USA. Podle Maříka není americké základní školství dobré, střední už je lepší, ale vůbec nejlepší jsou vysoké školy.
Důkazem toho je, že z patnácti nejlepších světových univerzit je 11 amerických. Příznačné pro Ameriku také je, že ne všichni studenti a profesoři jsou Američané, dodal.
Evropský žebříček ve financování vědy vede Švédsko s podílem výdajů 3,95 procenta HDP, následuje Finsko s 3,48 procenta a Dánsko s 2,62 procenta. Absolutní světovou špičkou je Izrael s téměř pětiprocentním podílem.
USA a Japonsko vydávají na vědu a výzkum kolem tří procent HDP. Cílem Evropské unie je do roku 2010 zvýšit výdaje na vědu do roku 2010 na
tři procenta HDP.
Z toho by z veřejných zdrojů bylo jedno procento a ze soukromých dvě procenta HDP. Stejný cíl má i česká vláda. Zatím se ale nedaří stimulovat soukromý sektor, aby do vědy více investoval. Nyní plyne ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj 0,57 procenta HDP a ze soukromých zdrojů 0,84 procenta HDP, což je celkem 1,41 procenta.
Lidovky.cz