Co vaše volba (kromě prestiže pro ČR) přinese příjemcům dlouhodobé péče?
Hlavním cílem E. D. E. je zlepšovat evropské podmínky pro poskytování dlouhodobé péče a podporovat přenos dobré praxe a tím přispívat ke zvyšování nejen kvality, ale i efektivity. Naplňování tohoto cíle pak vede ke zlepšování kvality a dostupnosti péče. Je to ale pomalý a náročný proces s celoevropským dopadem.
Jaké klíčové úkoly před vámi nyní stojí?
Z těch krátkodobých je to finanční stabilizace E. D. E., přesun její kanceláře z Berlína do Prahy (sídlo E. D. E. je v Lucemburku) a postupné rozšiřování členské základny. Dále zapojení a realizace celoevropských projektů, včetně jejich iniciace. Velkým úkolem, který si kladu, je vytvoření celoevropské federace zaměstnavatelů v oblasti sociálních služeb za účelem vytvoření dostatečně reprezentativní platformy. Mým záměrem (ale i některých dalších evropských asociací) je vytvoření sektorové komise na úrovni EU a rozšíření evropského sociálního dialogu o sektor sociálních služeb. Díky absenci takovéto platformy nejsou sociální služby v evropském sociálním dialogu zastoupeny, ale již několik let existují různé aktivity a projekty, které to mají změnit. Budu chtít, aby E. D. E. v tomto hrála klíčovou roli.
Jedním z hlavních úkolů E. D. E. je podpora výměny informací a zkušeností mezi členy a vzájemný přenos dobré praxe v oboru. Jaké jsou v současnosti evropské trendy, které lze do dobré praxe poskytování dlouhodobé péče zahrnout?
Toto je jednou z hlavních aktivit E. D. E. Ať již prostřednictvím nejrůznějších projektů (ERASMUS, INTERREG apod.), spojováním jednotlivých národních asociací a poskytovatelů nebo pořádáním kongresů či studijních cest. Mezi stálé celoevropské trendy patří různé ošetřovatelské koncepty a jejich rozšiřování, speciální přístupy v péči o osoby žijící s demencí, prevence pádů, využívání nových moderních technologií, ale i inovativní vzdělávací programy.
Existuje srovnání ČR a ostatních členských zemí, jak kvalitní péči u nás poskytujeme?
Kvalita v sociálních službách je složitě měřitelná, a tím pádem těžko porovnatelná. Kvalitu sociální služby udávají do jisté míry očekávání a nároky jejích příjemců v daných zemích. Proto není úplně možné komplexně porovnávat kvalitu např. v jižní Itálii a Dánsku, museli bychom porovnávat požadavky na kvalitu a spokojenost s ní u příslušných skupin obyvatelstva. Pokud bychom však Českou republiku chtěli porovnat v rámci obecných a univerzálnějších standardů kvality, pak patříme mezi nejlepší země střední a východní Evropy, ale kvalitou již převyšujeme i země, jako jsou Řecko, Portugalsko, Itálie apod. Nelze ale paušalizovat, výborné i ne zcela kvalitní sociální služby jsou k nalezení jak u nás, tak v řadě evropských zemí.
Jak se evropské země vyrovnávají s financováním této péče do budoucna? Připravují se na významné stárnutí populace? A jak je na tom Česká republika?
Udržitelnost financování dlouhodobé péče je problémem většiny evropských zemí a řada z nich řeší navíc ještě nedostatek personálu. Existuje několik národních aktivit, ale s celkovou národní koncepcí financování dlouho dobé péče jako strategickým vládním dokumentem jsem se zatím nepotkal. Česká republika má ke schválení připravenou Národní strategii rozvoje sociálních služeb a pracuje na tzv. změnovém zá konu, který by zavedl nový a jednotnější koncept dlouhodobé péče. Jiná situace je u koncepcí k Alzheimerově chorobě a obdobným onemocněním, kde již zhruba polovina evropských zemí vlastní koncepci má, včetně ČR, kde nyní s napětím očekáváme její naplňování.