Topolánko-Kalouskův experiment je těsně před finišem.
Tuto velmi zvláštní směsici, jejímž cílem je výrazné snížení daní pro nejbohatší a zvýšení pro zbytek obyvatel, doplnil ještě ministr Julínek o pár vskutku „milých“ dárečků.
Poplatek za ošetření lékařem, za položku na receptu a za návštěvu pohotovosti jistě ocení všichni nemocní, neboť jim vytáhnou další stokoruny měsíčně z jejich rozpočtů.
Spolu s Topolánko-Kalouskovým zdražením potravin, léků, energií, bydlení a dopravy půjde o pěkný příspěvek k růstu životní úrovně drtivé většiny lidí.
Také lékaři to jistě velmi „ocení“. Mnozí z nich se nechávají slyšet, že “ jedno euro“ nebudou vybírat, neboť je uráží výše poplatku odpovídající využití toalety. Mnohé děsí další administrativa s poplatkem spojená.
Většině však ještě nedošlo, že i z nevybraného poplatku budou muset zaplatit daň. Řada pacientů brzy zjistí, že nezaplacením poplatku nic neriskují. Lékař je musí ošetřit tak jako tak.
Mnozí lidé buď z principu, nebo proto, že na to nemají, poplatek nezaplatí. Nemocnice, ale i soukromý lékař bude však z těchto nezaplacených poplatků platit daň.
Jen ambulancemi každé nemocnice projdou denně stovky až tisíce lidí. U velkých nemocnic budou poplatky pacientů činit milióny měsíčně.
Dovolím si tvrdit, že zvláště v nemocnicích bude „nedovýběr“ poplatků činit obrovské sumy. Z těchto nevybraných miliónů odvedou nemocnice daň.
Navíc administrace poplatků přinese zdravotnickým zařízením veliké obtíže. Na každé ambulanci budou mít sestry pokladničku s neustálou zásobou bankovek a drobných na vracení zpět?
Ve větších ambulancích půjde o tisíce, tudíž se musí okna a dveře opatřit mřížemi, bezpečnostními zámky a alarmy.
Kdo bude chodit pravidelně do banky s desítkami kilogramů mincí?
Čím větší zařízení, tím větší problémy s tím, aby vybrané peníze seděly se skutečným počtem ošetřených pacientů. Budou nemocnice budovat centrální pokladny s 24hodinovou službou?
Kdo z pacientů bude takovou pokladnu po ošetření na chirurgii či interně hledat ve tři ráno?
Daň z nevybraných poplatků, zvýšené administrativně technické náklady nejsou jedinou hrozbou. Zdravotní pojišťovny si už dnes spočítají, kolik teoreticky mohou zdravotnická zařízení na poplatcích vydělat.
Všichni lékaři se musí připravit na fakt, že o tuto částku jim budou chtít pojišťovny platit méně. Lékař se vlastně díky Julínkovi stává navíc i „výběrčím“ pro zdravotní pojišťovny.
Nebyl by to však velký revolucionář Julínek, kdyby zůstalo jen u poplatků. Spolu s Kalouskem sníží platby státu za státní pojištěnce a velmi uleví těm, co vydělávají 80 tisíc měsíčně a více.
Ti budou nově platit zdravotní daň jen z 80 tisíc měsíčně. Vše, co vydělají navíc, bude od zdravotního pojištění osvobozeno. Tato opatření připraví zdravotní pojištění v příštím roce o nějakých 7 miliard.
O tuto částku dostanou buď méně lékaři na léčení lidí, nebo se z ní stane dluh pojišťoven. Opravdu další optimistická vyhlídka.
To ale není ještě všechno. Julínkovi se nelíbí, že se na ceně zdravotních výkonů domlouvají již roky pojišťovny se zástupci lékařské obce. Nově bude cenu výkonů určovat jen ministr sám.
Vzhledem k tomu, že stát dá pojišťovnám méně peněz, lze očekávat, že Julínek sníží i cenu jednotlivých lékařských výkonů? Ta už dnes je většinou podhodnocena.
S nízkou cenou výkonů půjde ruku v ruce nové kolo zadlužování nemocnic, které se podařilo z dluhů vytáhnout.
Soukromá nemocnice se určitě nezadluží. Jen sníží platy zdravotníkům a bude více šetřit na léčbě pacientů.
Výsledkem Julínkových experimentů bude zbědované zdravotnictví v neskonale horším stavu, než v jakém je vláda ODS přebírala.
David Rath, Právo
