Doporučení, na nichž se shodli, by mělo obnovit důvěru v hormonální léčbu u stárnoucích mužů a dát jasné vodítko lékařům.
Podle kritiků zvyšuje testosteronová léčba riziko nemocí srdce a cév, prostaty, obezity či cukrovky. Dokládají to několika studiemi, které ale podle 18 expertů z deseti států čtyř kontinentů, kteří dnes jednali v Praze, nebyly odborně správně vedené. Naopak většina studií podle nich přínosy testosteronové léčby potvrdila a zmíněná rizika neprokázala.
Dnešní pražské setkání předních světových odborníků uspořádala londýnská Královská akademie s Mezinárodní společností pro studium stárnutí mužů.
Předseda mezinárodní konference o testosteronovém deficitu a jeho léčbě Abraham Morgentaler z harvardské lékařské fakulty novinářům řekl, že před 25 lety, kdy se s léčbou začínalo, byla užívána vzácně, u nádorů hypofýzy či u mužů, kteří přišli o obě varlata kvůli rakovině či úrazu. Postupně se ukázalo, že ji mohou mít i jinak zdraví muži, kterým klesla hladina testosteronu s postupujícím věkem.
Morgentaler uvedl, že po zveřejnění kritiky před dvěma roky důvěra v léčbu klesla a mnozí úspěšně léčení muži ji přestali užívat a noví se ji báli nastoupit. Nejistota panovala i v lékařské obci. Mužů, kteří by léčbu potřebovali, přitom podle něj přibývá.
V devíti doporučeních se experti dnes mimo jiné shodli, že nedostatek testosteronu je globálním zdravotním problémem, protože ho provází obezita, cukrovka, metabolické syndromy a řídnutí kostí. Experti rovněž potvrdili, že neexistuje žádná univerzální koncentrace testosteronu, léčba proto musí být individualizována. Neexistuje podle nich ani žádný vědecký podklad pro to, aby testosteron nemohli užívat muži nad 65 let, neprokázala se ani souvislost s rakovinou prostaty či vznikem cukrovky.