Ne vždy to tak je, jak ukázala tragédie 29letého Bohuslava Jakla, který 1. prosince utekl v šoku z nemocnice Na Bulovce.
Jakl měl utéci poté, co měl vyslechnout rozhovor lékařů o jeho zdravotním stavu, kdy mu měli údajně v těle objevit recidivu rakoviny. Policie pak po pacientovi marně pátrala téměř dva týdny, aby ho nakonec našla mrtvého nedaleko nemocnice. V týž den se mu narodila dcera.
„Zásada je taková, že je potřeba vždy pacientovi nechat alespoň naději, i kdyby už třeba právě umíral,“ řekl Právu právník Václav Pešek z Prahy, který se specializuje na zdravotnictví.
S jeho slovy souhlasí i dlouholetý ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze a také proděkan Univerzity Karlovy Pavel Klener.
„Vždy záleží na zkušenosti a empatii lékaře, který by měl umět posoudit způsob podání takto závažné informace o mém zdravotním stavu a také to, zda jsem schopen to přijmout,“ řekl Právu Klener.
Podle jeho zkušeností sice čeští lékaři většinou umějí tuto zdrcující zprávu podat tak, že ji pacient přijme, ale zažívá i případy, kdy se člověk po oznámení své diagnózy zhroutí.