Z tohoto pohledu v Česku reformy ještě nezačaly, řekl dnes novinářům spoluorganizátor summitu Tomáš Macháček ze sdružení Reforma zdravotnictví - forum.cz.
„Domnívám se, že o reformě se nehovoří na správných místech. Potom už není až tak důležité, že ti, kteří o ní hovoří, spolu nemluví,“ shrnul. Zahraniční experti podepíší v úterý na závěr summitu Pražskou deklaraci. Mimo jiné se v ní obracejí na politiky, kterým připomínají, že jejich základní povinností je nevytvářet umělé překážky reformám.
O reformě v Česku mluví politici, byla tématem řady koaličních jednání na K9, zabýval se jí opakovaně sněmovní zdravotní výbor. Každým jednáním se v původním návrhu ministra Leoše Hegera (TOP 09) něco změnilo, takže v tuto chvíli není jasné, co přesně v textu je.
Ukázal to i spor mezi šéfem sněmovního zdravotního výboru Borisem Šťastným (ODS) a šéfkou zdravotnických odborů Dagmar Žitníkovou o paragraf 13 novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle Žitníkové zhoršuje postavení pacientů, dostanou jen tu nejlevnější péči, podle Šťastného naopak garantuje každému potřebnou péči. Normu má dnes na programu tripartita a v úterý ji projedná sněmovna.
Americký expert James Rice, který se třídenního summitu účastní, je přesvědčen, že zásadní je vytvořit prostředí, které bude reformám nakloněné. „Především jde o to, aby všichni, kteří mají zájem na změně, spolupracovali a byli u toho,“ zdůraznil. „Žádná tajemství, ale otevřenost k pacientům a všem, kterých se změna může týkat,“ dodal.
Pražská deklarace shrnuje v šesti bodech principy reforem. Především jde o uznání jejich důležitosti a naléhavosti. K rozlišení dobrých a špatných inovací je podle expertů zapotřebí arbitr, tím má být pacient, pojištěnec. Reformní snahy se musejí zaměřit na systém zdravotního pojištění, změny mají být postupné. Například v Nizozemsku trvaly 20 let a dalších deset prý ještě potrvá jejich doladění.