Experti se liší v názoru, jak dlouho v době hospodářské krize vydrží pojišťovnám mnohamiliardové přebytky. Pokud je mít budou, musel by jim stát zřejmě dát jednorázové dotace.
Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že letos bude chybět pojišťovnám 13 miliard korun, s rostoucí nezaměstnaností se méně vybere na pojistném. Pokud se podaří levicovým politikům zrušit poplatky u lékaře, stoupne propad až na 20 miliard. Na protikrizovém balíčku se politici nedohodli, vláda prosadila jen dílčí opatření.
„Já nevidím situaci tak dramaticky. S přibližně stejným polštářem, který tu byl už v roce 1993, vydržela VZP čtyři, pět let,“ řekl dnes ČTK Němec na kulatém stolu na téma Zdravotnictví a zdravotní pojišťovny. Poznamenal, že krach zdravotnictví je na pořadu dne od roku 1992, kdy vznikl systém zdravotního pojištění, a systém pořád funguje.
„To je extrémně pozitivní pohled, který já nesdílím,“ řekl ČTK Hroboň. Letos by měly pojišťovny pokrýt výpadky z rezerv, příští rok jim pomůže to, že stát dá na pojistném více o osm až devět miliard. „Ale všichni budeme velmi rádi, když v roce 2010 bude mít zdravotnictví alespoň ty peníze jako letos. Pokud se nezrychlí hospodářský růst, budeme v roce 2011 v úplně stejné situaci,“ varoval náměstek.
Podle Němce je však situace nyní lepší než v době vzniku zdravotního pojištění, protože podstatně více výdajů pojišťoven je efektivně regulováno. Případné výpadky v příjmech může stát „přemostit“ vyšší platbou za státní pojištěnce. Podle Němce je také na zvážení, zda „i v těžkých letech“ musejí růst mzdy zdravotníků stále stejným tempem, když jinde v hospodářství tak rychle nerostou.
„Výsledné saldo roku 2010 bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet zaměstnanost,“ řekl ČTK Zámečník. V případě problémů vidí jako možnost jednorázové dotace pojišťovnám. „Nebo začít znovu dělat reformu a snažit se racionalizovat systém, což je práce velmi nevděčná,“ připomněl.
„Pokud chceme zachovat kvalitní dostupné zdravotnictví, nemůže být všechno zdarma,“ řekl ČTK ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. Politici by podle něj měli začít řešit zdravotnictví hned po volbách. Z kompromisu by měly vzejít standardy péče a doplňkové připojištění na nadstandard. Lidé by si mohli vybrat z několika zdravotně pojistných plánů, což by teprve byla konkurence pojišťoven, ne jako nyní přetahování pojištěnců a lákání na „helmy a plavenky“.
K úsporným opatřením, která schválila vláda, Gajdáček uvedl, že pojišťovny převedou letos z fondů prevence a provozního na zdravotní péči miliardu korun a příští rok 1,5 miliardy. „Já si osobně myslím, že toto opatření bude pro rok 2010 nedostatečné,“ poznamenal.
„Máme dvě možnosti, zacházet hospodárněji s penězi, které jsou, nebo zdravotnictví neudrží standard posledních dvou, tří let,“ doplnil Hroboň. Na efektivitě systému se musejí podílet všichni - krok na straně pacientů byl učiněn zavedením poplatků, nyní jsou na řadě pojišťovny, soudí. Měly by soustředit drahou péči do center, která zaručí kvalitu a účelné vydání peněz. Naopak je zbytečné, aby pacienti jezdili do univerzitní nemocnice s menšími zákroky, které mohou poskytnout zařízení v blízkosti domova.
„České zdravotnictví momentálně nevyžaduje všeobjímající reformu. Hlavní hrozbou je nestabilita základních pravidel hry, tedy situace, kdy se české zdravotnictví stává rukojmím v rukou politiků a nástrojem jejich politického boje,“ tlumočila ČTK závěry dnešního kulatého stolu Karla Voráčková z pořádající společnosti KPMG Česká republika.
ČTK