Experti se shodují, že spoluúčast musí růst

1. 11. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Na rozdíl od politiků se experti shodují, že pacienti budou muset sáhnout hlouběji do peněženky. Spoluúčast nevidí jako příliv prostředků do systému, ale jako regulaci zneužívání péče...


„Spoluúčast není dobré vnímat jako bič na pacienty, ale jako přínos k tomu, aby se občané naučili vyhodnocovat hodnotu služeb, za něž platí,“ zaznělo na dnešním semináři Evropské zdravotní systémy: potřeba zásadních změn.

Češi doplácejí v hotovosti především na léky, spoluúčast se pohybuje kolem deseti procent, ale je nerovnoměrně rozložena.

Zatímco 80 procent pacientů doplácí ročně 300 korun, dvě desetiny procenta více než 3000 korun.

„Klíčová otázka je, k čemu má být spoluúčast použita,“ řekl poradce ve zdravotnictví Pavel Hroboň. Podle něj má smysl zavést malé regulační poplatky s jasně stanoveným stropem, nad kterým je už spoluúčast odpouštěna.

„Potom to funguje tak, že lidé si rozmyslí, aby s banálními problémy chodili k lékaři, a možná si dojdou sami pro aspirin do lékárny. Na druhou stranu díky stropu není zamezen přístup k péči těm, kteří jsou dlouhodobě nemocní,“ popsal.

Podle Hroboně je v Česku otázka spoluúčasti přeceňována. Dobře navržená, limitovaná a nízká spoluúčast patří podle něj do jakéhokoli rozumného systému zdravotní péče. „Může splnit určitou roli, ale není třeba ji démonizovat, na druhou stranu to není ani spása,“ řekl Hroboň.

Ze zemí, jež na semináři odborníci srovnávali, je spoluúčast s výjimkou léků nulová pouze v Británii. Na poplatky jsou zvyklí pacienti ve Švýcarsku, Nizozemsku, Německu i Česku.

Ve Švýcarsku kryje spoluúčast deset procent nákladů základního pojištění, další výdaje jsou spojeny s připojištěním.

Německo spoluúčast zvýšilo nedávno, pacienti platí za první návštěvu lékaře za čtvrtletí osm až deset eur (240 až 300 korun).

Mírnou spoluúčast má Nizozemsko, naproti tomu Rakousko patří v Evropě k zemím s nejvyšší spoluúčastí, občané hradí 30 procent péče.

Podle expertů je třeba zvýšit efektivitu systémů a přivést do nich soukromé finance, ať už jako doplňkové pojištění či spoření občanů na osobních zdravotních účtech.

Viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich řekl, že zavést osobní účty by nebyl technický problém - řada pojišťoven je už dnes v nějaké formě svým pojištěncům vede.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?